Možná, že už jste někdy vzhlédli k nebi a připadalo vám, že vidíte mezi mraky tvář – ve skutečnosti se nejedná o nic zvláštního a občas se to stane každému. Jedná se o psychologický fenomén zvaný pareiodolie, při němž díky představivosti vidíte v obyčejných věcech to, co tam ve skutečnosti není. Skvělým příkladem jsou například psychotesty v podobě skvrn na papíře a nebo právě tváře ve všedních objektech. Vědec Carl Sagan se tímto jevem zabýval a došel k závěru, že lidé jsou v podstatě „naprogramovaní“ k identifikaci lidské rasy – jedná se tedy o techniku přežití, která nám dovoluje poznat lidskou tvář z velké dálky, nebo právě vidět obličeje tam, kde ve skutečnosti tak úplně nejsou.
[adrotate banner=“9″]
[adrotate banner=“9″]
[adrotate banner=“9″]
