Víte, že moskevské metro je považováno za světovou královnu krásy ohledně podzemního transportu? Pomineme-li super moderní interiér meter asijských měst, Moskva se právem chlubí svojí velikostí, historií a klasikou. „Moskovskij metropoliten“ je po Tokiu druhé nejvytíženější metro světa – v ranních hodinách na svých dvanácti linkách denně přepraví až 9 milionů lidí.
Architektonické ztvárnění stanic, hlavně těch nejstarších ze 30., 40 a 50. let odpovídá velmi honosnému stylu tehdejší (po)váléčné doby. Stavby byly obkládány těmi nejkvalitnějšími kovy, spoustou skla, keramiky a dekorativními kameny, jako jsou mramor či žula, jejichž prostupy navíc zdobily reliéfy a mozaiky. Náměty uměleckých děl na stěnách často zobrazovaly hlavní témata tehdejší komunistické a vojensky dramatické doby.
Dnes je moskevské metro považováno za jednu z nejhezčích ukázek architektury socialistického realismu. Sérii nádherných vzdušných fotografií s moskevském metru nafotila Alena Nikiforova.
[adrotate banner=“31″]
První plán na výstavbu metra pocházejí už od začátku minulého století. V roce 1912 schválila Duma (ruský parlament – pozn. red.) výstavbu tří linek, ale realizaci pozastavila první světová a následně občanská válka.
K úspěšnému zahájení stavby došlo až v roce 1932. Celý projekt měl velmi vysokou prioritu, jelikož se jednalo o otázku národní prestiže, a tak není divu, že si Rusové dali na masovém transportu tolik záležet. Na celém projektu se paradoxně podílelo i spousta německých specialistů, kteří mohou za vysoká hodnocení na mezinárodních výstavách některých stanic.
Slavnostního otevření 15. května 1935 se zúčastnil nejen sám Stalin, ale také umělci jako například Viktor Treťjakov nebo Bertold Brecht.
Krátce poté, co ve 40. letech začalo metropoli hrozit nebezpečí, byly do metra umístěny některé úřady a instituce, např. do stanice Kirovské byla umístěna část generálního štábu Rudé armády. Tyto stanice byly uzavřené a metro jimi neprojíždělo.
[adrotate banner=“31″]
V dobách, kdy byla Moskva bombardována, pro mnohé metro sloužilo jako protiatomový kryt a statisíce lidí bylo evakuováno.
V roce 1985 byla v jižní části města otevřena stanice Pražská v rámci přátelství mezi SSR a Československem. Na oplátku se v Praze jedna stanice pojmenovala Moskevská. Ta však od roku 1990 krátce po Sametové revoluci nese název Anděl.
Jedna stanice se jmenovala Bratislavská.
Proslýchá se, že kromě veřejné sítě metra existuje ještě jedna, která je založena hlouběji a slouží pro vojenské a evakuační účely. KGB pro tento systém používá krycí název D2, obecně je však znám jako Metro 2. Podle některých zdrojů délka tajné sítě překračuje tu u veřejné a jedna stanice je přímo v blízkosti Kremlu. Teoreticky by mohla být postavena v dobách SSSR pro případ amerického útoku.
Dmitrij Gluchovskij zasadil do prostředí moskevského metra dějiště svého postapokalyptického románu Metro 2033.
[adrotate banner=“31″]