[adrotate banner=“18″]
Sedmnáctiletá fotografka a studentka užitého umění Paula Kentošová se věnuje fotografii už pátým rokem. 22. června byla v Košicích zahájena její první autorská výstava s názvem Dojmy. Jednotlivé portréty pravdivě zobrazují okolní svět a to, co lidé bohužel často nechtějí vidět. Vystavené fotky byly pořízeny například na košickém převážně romském sídlišti Luník IX, v krizových centrech či gay barech. Sociální fotografii a odkrývání toho, před čím lidé zavírají oči, by se fotografka chtěla věnovat i nadále. Co dělá autorce největší radost, co už při fotografování zažila a kde plánuje další výstavu se můžete dozvědět z našeho rozhovoru.
Jak jste se dostala k fotografování? Máte nějaký vzor, co nebo kdo vás nejvíce inspiruje?
K fotografovaniu som sa dostala cez moju rodinu. Boli sme na krste mojej malej sesternice a keďže nebol nikto, kto by fotil, dali mi do ruky foťák. Fotky sa veľmi zapáčili mojej tete, ktorá ma chválami nakopla až tak, že je to mojou vášňou už tak dlho. Samozrejme, keď rodičia videli, že to nie je chvíľková záležitosť, začali ma v tom spolu s tetou podporovať a práve vďaka nim som tam kde som! Čo sa týka nejakých fotografických vzorov, tak to povedať jednoznačne neviem. Inšpiráciu hľadám totiž v každodennom živote, každý človek, ktorého poznám, ma akosi vie inšpirovať.
Co je pro vás při focení nejtěžší a co vám naopak dělá největší radost?
Najväčšia radosť je jednoznačne pozitívna odozva ľudí na fotky. Teším sa taktiež na každé jedno fotenie, pretože viem, že každé bude niečím výnimočné a nepochybne aj šialené. Vedeli by o tom rozprávať ľudia, ktorí so mnou fotili v cigánskej osade, kľačali v štrku, prezliekali sa na hlavnom námestí či stáli s holými nohami v decembri na rozbitej zemi. Fotografiu a proces výroby beriem v prvom rade ako radosť, takže od nastavovania ľudí pred objektívom po úpravu fotiek robím všetko s úsmevom.
Máte oblíbená místa na focení nebo máte naopak ráda změnu a fotíte spíše v přirozeném prostředí?
Skôr sa snažím objavovať nové miesta, no ak to nie je potrebné, viac pracujem s človekom na fotke ako s prostredím. Avšak mám pár obľúbených miest, ktoré nie sú prekvapivo nejako skryté ale naopak, sú v centre diania!
Jak přistupujete k úpravě fotek, jaký máte názor na retušování?
Všetci okolo mňa vedia, že ja a programy ako photoshop, lightroom, zoner nie sme kamoši. Fotky samozrejme upravujem, no využívam skôr klasické veci ako orezanie fotky, kontrast, selektovať farbu, samozrejme vyretušujem nedostatky pleti… všetko s mierou, fotografia má predsa ostať fotografiou, nie grafikou!
Jaká jsou vaše hlavní témata? Chcete se zaměřit především na sociální fotografii?
Dosť dlho som hľadala niečo, v čom by som sa našla. Možno vďaka tomu, že som príliš komunikatívna, ma oslovila najviac sociálna fotografia a v nej chcem určite aj dosť dlho ostať.
Vaši první autorskou výstavu pořádáte v chátrajícím domě v Košicích – souvisel výběr prostoru právě s tématem a záměrem výstavy – ukázat lidem to, co obvykle nevidí či nechtějí vidět?
Musím sa priznať, malo to skrytý zmysel. Využitie toho chátrajúceho domu v Košicích bohužiaľ z neznámych dôvodov veľa ľudí odsudzovalo a zakrývalo si pred tým oči… a potom som prišla ja 😀
Výstavu jste nazvala Dojmy. Co chcete divákům předat, jaké dojmy v nich vzbudit?
Dobrá otázka. Sama neviem, čo presne chcem v ľuďoch zbudiť, aké dojmy. Možno ľútosť, možno aby sa zamysleli nad tým, prečo tých ľudí odsudzujú, možno to, že tým ľuďom treba pomôcť… je na každom aký obraz si vytvorí.
Co vás přivedlo na tuto myšlenku, odstartoval sérii Dojmy konkrétní snímek, konkrétní osoba, nebo zážitek…?
Inšpirovali ma v tom jeden známy, ktorý sa venuje tvorbe graffiti. Veľa ľudí naňho pozerá ako na nejakého grázla, pritom je to chlap, ktorý ma neskutočný talent a k tomu je super osobnosť! Paradoxom je, že práve toto sa mi do výstavy nepodarilo dostať.
Je mezi vašimi fotografiemi některá vaší nejoblíbenější, jestli ano, která a proč?
Nemám obľúbenú fotografiu a ak aj áno, tak väčšinou len na krátku dobu, potom už začnem na fotke vidieť chyby a rozmýšľať ako by som to nafotila/upravila inak.
Jaké máte další vize? Chystáte se uspořádat výstavu také v České republice?
Som veľký snílek a chystám toho ešte veľa! No keď už môžem prezradiť, chystám aj väčšiu výstavu v Prahe do konca tohto roku, no o tom potom… 🙂
[adrotate banner=“18″]