[adrotate banner=“38″]
Španělský módní návrhář Manel Torres vyvinul nový způsob tvoření oblečení, a to sprejováním. Látka obsažená v nádobce se při kontaktu s tělem mění v bezešvé originální kousky oděvu. Jeden by mohl očekávat, že je to jen na jedno použití, ale opak je pravdou – takto vytvořené oblečení se dá bez poškození svléknout, vyprat a nosit znovu.
Na nápad vytvořit takovéto „instatní“ oblečení přišel po účasti na svatbě svých přátel, kde po sobě lidé stříkali tzv. Silly String – tekuté plastové provázky ve spreji. Aby se mu to podařilo zrealizovat, musel nejprve získat titul Ph.D. v chemickém inženýrství na Imperial College v Londýně. Poté spolu s Paulem Luckhamem, profesorem téhož oboru na stejné škole, založil společnost Fabrican Ltd. Zároveň se ale nejedná o žádnou novinku – patent získal totiž již v roce 2000.
Součástí spreje jsou krátká vlákna a ředidlo, díky kterému je možné oděv z plechovky nastříkat. Dále jsou vlákna smíchána s polymery, díky kterým po aplikaci drží pohromadě a vytvoří elastickou látku. Spreje mohou pro různorodost obsahovat vlněná, bavlněná, lněná, hedvábná a další vlákna.
Látka na kůži schne téměř okamžitě. Dá se velice snadno odloupnout, ke kůži nijak nepřituhne (právě díky polymerům). Pro vytvoření modelu odlišného od tvaru těla – jako například rozšiřující se sukně – je jediným řešením nanést sprej na povrch toho daného tvaru.
Při aplikaci na pokožku je sprej velice studený, ale během pár sekund se přizpůsobí tělesné teplotě. Ti, kteří již měli možnost nechat si takové oblečení nastříkat přímo na tělo, tento pocit popisují jako „být oblékán a cítit se nahý“ nebo „mít druhou kůži“.
Fabrican se dá využít i ve zdravotnictví jako sterilní obvaz. I díky nízké teplotě je vhodné ji využít i pro ošetření popálenin. Další využití nalezne i v designu interiérů a automobilovém průmyslu. Sprej může být aplikován na taková místa, kde jsou požadovány lehké, trvanlivé a skvnám odolné látky.
V případě, že se takové oblečení již nevyužije, dá se jednoduše recyklovat, a to roztrháním nebo rozstříháním na malé kousky a rozpuštěním v roztoku. „Připomíná to rozpouštění papírového kapesníku ve vodě,“ říká Torres.
[adrotate banner=“38″]