Zdzisław Beksiński – ponurý génius a umělec ovlivněný temnou dobou po druhé světové válce a tragédií jeho rodiny. Ovlivnil H.R. Gigera – tvůrce hollywoodského monstra ,,Vetřelec”, a nakreslil tolik obrazů, že nikdo nemůže určit jejich přesné číslo. Připravte se na skutečně ponurý dojem.
Když se zadíváte na díla Zdzisława Beksińského, bude se vám zdát, jakoby umělec vytáhl ty nejstrašnější a nejděsivější obrazy z vašich nočních můr. Studené barvy a podivné tvary otevírají dveře do podsvětí, kde na vás čekají ty nejodpornější stvoření.
Zdroje: DisgustingMen | beks.pl | shopbeksinski.com
Při čtení tohoto článku Vám doporučujeme pustit si tuto hudbu na pozadí.
Jak by asi mohl vypadat autor takovýchto děl? Jako maniak s podivuhodnými myšlenkami? Nebo jako bláznivý umělec potříštěný barvou? Ať už jsou vaše představy jakékoli, určitě neodpovídají kritériím tohoto chlapa.
Když se však seznámíte s Beksińského biografií, pochopíte, odkud se berou takové pekelné obrazy v jeho hlavě.
Zdislav Beksiński se narodil 24. února 1929 ve městě Sanok v jižním Polsku. Město není velké – dnes v něm žije okolo 40 tisíc obyvatel, ale tehdy bylo považováno za vesnici bez větších možností. Jako kluk si hraje mezi bunkry a na vlastní oči sleduje peklo druhé světové války.
Umělec o těchto časech příliš nemluvil, není však těžké představit si, co viděl a čím si musel projít. Koncentrační tábory po celé zemi a nacistická okupace zanechaly stopy na Beksińského psychice.
V letech 1947 – 1952 studoval architekturu na Technické univerzitě v Krakově. Poté byl nucen pracovat jako architekt v několika různých městech. O těchto časech hovořil umělec jako o ,,nejodpornějších ve svém životě“.
Už během studií byl Beksiński fascinován sochami a monumentálními malbami. Také se začal zajímat o uměleckou fotografii, kombinovanou s prvními snahami o kresbu a malbu. V té době bylo v Polsku silně podporováno nové moderní umění.
V jeho fotografiích a později i malbě se objevovaly témata jako například vrásčité tváře, krajiny a objekty s velmi hrubou texturou, morbidní motivy jako znetvořená panenka bez tváře, portréty lidí bez obličeje nebo s tváří v obvazech. Beksiński se právě tímto způsobem zbavoval svých tajných strachů a obsesí.
V květnu 1998 umírá jeho milovaná žena na rakovinu. O rok později spáchá na Štědrý den sebevraždu jeho syn Tomasz, známý hudební žurnalista, rozhlasový moderátor a překladatel.
Zdzisław Beksiński po celý život pracoval, jako by byl posedlý – počet jeho děl je obrovský a nikdo nemůže spočítat, kolik jich vlastně je.
Mnoho jeho prací je poznamenáno vlivem doby po druhé světové válce, i tragédií jeho rodiny. V poslední době maloval ve Varšavě za neustálého zvuku klasické hudby (kterou si můžete poslechnout výše). Zdzisław Beksiński byl 23. února 2005 zavražděn ve svém bytě ve Varšavě.
Mnoho prací tohoto umělce je shromážděno v Historickém muzeu v jeho rodném městě Sanoku. Beksiński muzeu věnoval asi 150 obrazů a řadu grafik. Jeho práce určitě nesmí býti zapomenuta.