Sudharak Olwe

Sudharak Olwe získal v roce 2004 prestižní ocenění – All Roads Photographers Award’ from National Geographic Society

Mumbajský fotograf jménem Sudharak Olwe zdokumentoval život a nelidské podmínky pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí v indickém městě Mumbai. Samotná Indie je velmi oblíbena destinace fotografů z celého světa. Portréty lidi, indický kolorit, příroda, jídlo – to všechno láká amatéry a profesionály vyrazit do této báječné země. Ale Sudharak ukázal světu i tu zápornou stranu Indie, kterou by se nikdo moc chlubit nechtěl. Autor dokumentoval změny a vášně ve společnosti v průběhu několika let a tak vznikl jeho skandální projekt.

Ve své práci s názvem „Při hledání důstojnosti a spravedlnosti“ (In search of Dignity and Justice) autor ukazuje jak a v jakých podmínkách žije ta nejnižší kasta v indické společnosti na příkladu konkretních pracovníků ochrany životního prostředí.

Redakce Creative Life položila autorovi několik otázek, na které s ochotou odpověděl, za co mu srdečně děkujeme.

Dobrý den vážený Sudharaku, jsme moc rádi, že jste se nám ozval a souhlasil odpovědět na naše otázky. Povězte prosím naším čtenářům pár slov o sobě a projektu In search of Dignity and Justice.

  • Fotografováním se zabývám jíž více než 25 let, celé roky jsem dokumentoval změny a problémy ve společnosti. Jazykem mých fotografií je empatie. Začínal jsem jako fotograf v médiích a následně jsem začal objevovat a zachycovat události související s ostrou realitou v Indii.

Kdy jste se poprvé rozhodl začít fotit a jaká byla vaše první fotka ?

  • Začal jsem v dubnu roku 1988, když mi moje rodiče dali peníze, abych mohl koupit svůj první fotoaparát. Na mé první fotce byla moje matka a ostatní členy rodiny.

Jakou kameru jste si v té době koupil a jakou foto techniku používáte dnes ? 

  • Můj úplně první fotoaparát, který jsem použil byl Pentax K 1.000 se 35 – 70mm objektivem. V současné době používám D 700 a D 3s Nikon full frame fotoaparáty.

 Než jste začal pracovat v médiích, učil jste se někde fotografii, nebo jste samouk ?

  • Ano. Absolvoval  jsem základní kurz fotografování ve škole umění, Mumbai (JJ school of Arts)

Projekt: Při hledání důstojnosti a spravedlnosti 

The price they pay – losing a little dignity every day. Bit by bit, till none is left. And they begin to see themselves as garbage, worthy of nothing, not even a little respect.

Toto je cena, kterou oni platí – ztráta důstojnosti každý den, kousek po kousku. Až začnou sami sebe vnímat jako odpadky, nezasloužící si nic – ani trochu úcty. Foto © Sudharak Olwe

No human being should have to work in such demeaning and dehumanizing conditions, but the fact is that 30,000 human beings do

Žádný člověk by neměl pracovat v takových nedůstojných a nelidských podmínkách, ale faktem je, že zde dělá 30000 lidí. Foto © Sudharak Olwe

[adrotate banner=“48″]

Asi 30000 pracovníků ochrany životního prostředí jsou zaměstnáni v Greater Bombay Municipal Corporation. Tito pracovníci sbírají odpadky ve městě, zametají ulice, čístí okapy a kanalizace, nakládají a vykládají popelářské vozy a pracují na smetišti. Všech 30000 z nich jsou dalitové, kteří patří do nejnižší příčky indického kastovního systému. Mají slabé nebo žádné vzdělání. Všichni bez výjimky pohrdají svou prací. Ve společnosti jsou buď zcela ignorováni, nebo se na ně dívají shora dolů se znechucením. Musí pracovat uprostřed špíny, bez ochranných pomůcek a bez přístupu k vodě pro umytí slizu a odporné špíny. Je to drsná realita, se kterou se civilizovaný člověk jen tak nesetká. V Indii je to ale bohužel na denním pořádku.

In search of dignity and justice The untold story of Mumbai’s conservancy workers

Pokud jeden z dělníku zemře, což se stává často a v ranním věku, jeho povinnosti přebírá vdova
Foto © Sudharak Olwe

The western suburbs where these pictures were taken.

Západní předměstí, kde byly fotky pořízeny. Některé kanalizační prostory jsou tak hluboké, že se tam vejde dvoupatrový autobus. Foto © Sudharak Olwe

All this is done to make them feel hopeless about themselves

Tato situace vyvolává beznaděj a zoufalství. Foto © Sudharak Olwe

-Takto vypadá dělník, když vyleze ven. Foto © Sudharak Olwe

Once inside, there is nothing but darkness. The worker is totally cut off from the world above, anything could happen to him – he could pass out from inhaling some toxic gas, or slip in the slime and lose consciousness, or be carried away in the rush of water and waste.

Jakmile je uvnitř, nevidí tam nic jiného než tmu. Pracovník je zcela odříznutý od světa, může se mu stát cokoli, například vdechnout  jedovatý plyn, sklouznout do slizu a ztratit vědomí nebo ho může odnést proud vody a odpadu. Foto © Sudharak Olwe

Each and every one of us creates waste. We do not deny this fact. In Mumbai, we create 7,000 tonnes of waste every day. We know that such huge amounts of garbage can pose a serious health risk and that it could lead to the outbreak of many diseases including cholera, dysentery, typhoid, infective hepatitis and the plague.

Každý z nás produkuje odpad. Nechceme popírat tuto skutečnost. V Bombaji se tvoří 7000 tun odpadu denně. Víme, že takové obrovské množství odpadků může představovat vážné zdravotní riziko, a že by to mohlo vést k propuknutí mnoha epidemií, včetně cholery, úplavice, tyfu, nakažlivé hepatitidy a moru. Foto © Sudharak Olwe

Workers tirelessly do their job despite the mounting pressure

Lidé neúnavně dělají svou práci i přes rostoucí nátlak. Foto © Sudharak Olwe

The garbage that the workers rake out includes animal carcasses, food remains, steel wires, hospital waste, jagged pieces pf wood-pipes, stone, broken glass, blades...

Odpadky, které dělníci vyhrabávají zahrnují těla mrtvých zvířat, zbytky jídla, ocelové dráty, nemocniční odpad, kamení, rozbité sklo apod. Foto © Sudharak Olwe

[adrotate banner=“36″]