Dnes vám přinášíme rozhovor s mistrem dlouhé expozice a fineart fotografie. Jeho jméno je Joel Tjintjelaar a od malička se toužil stát fotografem. Jeho fotografie jsou dramatické a i díky své jednoduchosti velice úderné. Všechny jsou foceny dlouhou expozicí (viz wikipedia) a každá projde speciální úpravou.

1-11

Pantheon

1

Empire State ESB

Odkud pocházíte?

Narodil jsem se na Jakartě v Indonésii, ale díky tomu, že můj otec byl Evropan, tak jsme se přestěhovali do Evropy, když mi byl rok. Žiji v Holandsku celý život a i přesto, že jsem smíšeného původu, cítím se být Evropanem.

Povězte mi o svém životě.

Co bych vám o svém životě řekl? Vždy jsem chtěl být architektem a v jednu chvíli dokonce žurnalistou, spisovatelem nebo muzikantem. V každém případě jsem vždy tíhl k tomu stát se umělcem. Vystudoval jsem univerzitu se zaměřením na trestní právo a mnoho let jsem pracoval jako IT projektový manažer v jedné velké evropské firmě. Rok jsem se rozhodoval, než jsem z této práce nakonec odešel a stal se fotografem na plný úvazek. Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitoval. Jsem také vášnivý čtenář. Čtu klasiku, moderní literaturu, ale také si rád přečtu o umění a filosofii. Právě díky tomu je Arthur Schopenhauer můj oblíbený a také dostupný filosof. Zmiňuji ho také kvůli tomu, že můj pohled na život, smrt a také umění je založen na jeho učení. Měl jsem těžký život a musel jsem přejít mnoho překážek. Největší překážkou bylo to, že lidé ve mně buď věřili a věděli čeho jsem schopný, nebo právě naopak. Nebylo nic mezi, vždy to bylo extrémní – buď mě chválili, nebo zatracovali. Nikdy jsem nezklamal ty, kteří mne chválili, ale vždy jsem zklamal mnoho těch, kteří mě zavrhovali. Mým největším koníčkem je v této chvíli hudba, zejména latinské bicí nástroje. A víceméně rád hraji na cokoliv, co určuje rytmus.

1-10

Brooklyn Bridge

SelfPortraitR

Selfie portrét Joela Tjintjelaara

Jak dlouho jste ve světě fotografie? Kdo je váš vzor?

Kolem fotografie jsem se motal celý život, ale vážně jsem to začal brát před deseti lety. V průběhu kariéry i předtím jsem měl mezi portrétními fotografy mnoho vzorů – Irving Penn, Richard Avedon a Yousuf Karsh. Nejvíc však stále obdivuji staré malířské mistry – Rembrandta, Vermeera a Caravaggia. Na rozdíl od fotografie, která dnes slaví něco přes sto let, malířství je tu s námi již několik století. Proto i fotograf by měl čerpat zkušenosti z tohoto umění, jelikož jeho moudrost je mnohem hlubší.

Měnil jste v průběhu vaší kariéry žánry fotografie?

Ano. Na začátku to byl portrét a zátiší, později krajina a moře. Dnes zaujímá největší podíl architektura a občas se vracím ke krajině. V dohledné době však chystám projekt, ve kterém jde hlavně o portréty.

Kdy jste začal s fine art černobílou fotografií?

Když jsem se před deseti lety začal fotografií vážně zabývat, fotil jsem barevně. Netrvalo však dlouho (jen pár měsíců) a propadl jsem kouzlu černobílých snímků, poté jsem se zaměřil pouze černobílou tvorbu. Dnes již zase experimentuji s barvami a znovu objevuji ztracenou lásku k tomuto žánru.

1-9

Erasmus Bridge

Jak jste se k žánru černobílé fotografie dostal a proč ho tak milujete?

Sám jsem k němu odjakživa tíhnul, protože má kouzlo a je v něm až něco romantického. Také nostalgie a drama, které miluji. Nelahodí pouze oku, ale také duši. Možná je to ale kvůli tomu, že hodně fotografií nevypadá v barvě dobře. Pokud se ale barevná fotka povede, také by měla zapůsobit na vaše emoce. Dostal jsem se k tomuto druhu fotografie také díky jejím mistrů, u kterých jsem viděl jak jednoduchý a prostý může být výsledek. V nich už jsou pouze tvary, světlo a ve své podstatě také tma. Ta jednoduchost je tak mocná,  udivující a dokonce i velice složitá. Úprava do takovéto formy černobílé není pouze o stisknutí tlačítka, což je popravdě pouze laciná možnost jak udělat fotografii černobílou. Jsem spokojen se svými fotografiemi pouze pokud cítím, že jsem jim dodal dostatek umělecké volnosti. V programech na úpravu jsem si sám vytvořil postup, který aplikuji na téměř všechny mé fotky. Jmenuje se iSGM2.0- Iterative selective gradient masking (jedná se o opakující se maskování vytvořené gradientem, pozn. red.). Je to koncept, který využívá tvarů a světla ve snímku. Běžné nástroje na rozdíl od této metody využívají barev z barevného originálu.

1-8

New York City Sunrise

Jakou používáte techniku?

Používám Canon 5D mkIII a mnoho objektivů. Můj nejoblíbenější je Canon 24mm TS-E. Mám také jiná těla od Canonu a navíc Fujifilm X100s, kterým mám rád pro jeho retro vzhled. Ze softwaru používám hlavně Photoshop a Lightroom, společně s dvěma pluginy Silver Efex Pro a Topaz k odstranění šumu.

Povězte mi více o své stránce BW Vision…

BW Vision je stránka, kterou jsem založil v roce 2009. Hlavním důvodem založení bylo šíření informací a znalostí, které mám. Neočekával jsem z tohoto blogu žádný příjem. Teď je však mým největším zdrojem peněz, jelikož na něm nabízím své workshopy, popřípadě služby mentora. Dalším příjem je prodej mé knihy a tutoriálů. Každopádně je většina obsahu na stránce přístupná zdarma a je k dispozici všem, kteří se chtějí něco nového přiučit.

Visual-Acoustics-IX---Silence-and-Light---8-Spruce-Street---Rise

8 Spruce Street

Vím, že máte výstavy v USA. Můžete nám je přiblížit.

Ano, v současné době je část z mé práce k vidění v Rottela Galleries v New Yorku a v Las Vegas. Fotografie jsou ve velkém měřítku, některé mají úhlopříčku až dva a půl metru. Jsem rád, že jsou tak velké, jelikož jsem do nich investoval mnoho hodin práce a v takovém formátu vypadají úchvatně. Na přípravách fotek takových rozměrů musím pracovat ještě déle, protože na rozdíl od malých výtisků je vidět každý detail.

Rotella Gallery – SoHo New York City: 468 West Broadway, New York

                            – Forum shops at Ceasars: 3500 S. Las Vegas Blvd. Suite R30, Las Vegas

                            – Ceasars Palace (inside) The Appian Way: 3570 Las Vegas Blvd. South Las Vegas

Plánujete nějaké výstavy v Evropě?

Ano. Moje práce bude vystavena v knihovně Labarrère v Pau (jižní Francie), a to od 12. listopadu do 31. prosince 2015.

1-6

Calatrava Bridge

1-5

La Grande Arche

1-4

Tower Bridge

1-3

Erasmus Bridge

1-2

Salk Institute La Jolla Redux

Většina fotografií je ze série nazvané Visual Acoustics a byly vytvořeny s pomocí 16-ti stopového ND filtru a objektivu Canon 24mm TS při 5 – 7 minut dlouhé expozici. Joel Tjintjelaar za ně získal řadu ocenění v soutěži IPA 2014 v žánru architektura. Fotografie New Yorku byla vytvořena spojením tří snímků za pomocí tilt-shift objektivu. Postup nazvaný iSGM byl poprvé použit u fotografie Salk institutu v Kalifornii.

Pokud vás více zajímá technika a postupy použité při vytváření těchto fotografií, navštivte stránky bwvison, kde jsou nejen postupy, ale také více ukázek z Joelovy tvorby.