Lee Price je americká malířka, která se rozhodla zachytit na svých neobyčejně živých malbách ženy a jejich komplikovaný vztah k jídlu. Tématu se věnuje už přes dvacet let. Pro Creative Life poskytla odpovědi na otázky týkající se jejího díla.
Úkryt
Ženy a jídlo malujete už opravdu dlouho. Jaký je váš vztah k jídlu? Změnil se během těch let?
Celou sérii jsem začala malovat jako reakci na kompulzivitu obecně, zvlášť ale na záchvatovité přejídání. To téma je mi velmi blízké, sama jsem měla v minulosti potíže s jídlem. Lidé se mě často ptají, jestli pro mě malba znamenala léčbu; způsob, jak vše vyřešit.
Bylo to tak?
V té otázce je špatné pořadí. Uzdravení předcházelo práci na obrazech. Napřed jsem si něčím v životě prošla, potom se to promítlo do mojí práce. Téma kompulzivity teď pomalu opouštím, zase tak velké životní téma to pro mě není.
Cocoa Puffs
Muffiny
Čemu se tedy chcete věnovat?
Nyní pracuji na nových sériích, ani jedna z nich nemá nic společného s jídlem.
Happy Meal
V jednom rozhovoru jste zmínila, že jste vyrůstala v domácnosti, kde nebyl žádný muž…
Bydlela jsem s matkou, vysokoškolskou učitelkou umění, a dvěma staršími sestrami. Náš dům byl velký a starý, postavili ho někdy na přelomu 19. století. Matka se starala o nás, o práci a ještě o ten dům.
Autoportrét ve vaně s čínským jídlem
Spaní s broskvemi
Jak se tato skutečnost promítla do vaší tvorby?
Nebyla u nás žádná práce, kterou by nemohla dělat žena. Pamatuji si, jak matka šplhala po žebříku, aby vyměnila těžké okenice ve druhém patře toho velkého domu. Témata genderu, rozdílu mezi pohlavími, nebyla výraznou součástí mého dospívání. Jsem přesvědčená, že právě to moji práci dost ovlivnilo.
Je pravda, že modelem pro své malby jste vy sama?
Ano. Moje dílo je autobiografické, takže dávalo smysl použít jako předlohu sama sebe.
Svačina
Čaj
Neděle