Centrum Prahy je divná oblast. Místo, kam domorodci moc nechodí, čeština je slyšet jen občas (hlavně od městských policistů na hlídce) a v devět ráno tam není problém narazit na bandu amerických puberťáků s kožešinovými čepicemi se štítkem s rudou hvězdou, srpem a kladivem. Někde uvnitř této podivné zóny se pak dá narazit na spoustu zajímavých, bizarních a děsivých věcí. Pokud nebudeme počítat milionté a první muzeum voskových figurín, kterých je plný svět, není problém o kus dál narazit na muzeum tortury nebo muzeum erotických hraček. Na to se právě dnes zaměříme.
Trochu nemravnější karty… (Foto: Archiv autora)
V první řadě je nutné si uvědomit, že je to přesně to, co si pod pojmem „muzeum erotických hraček“ dokážete představit, ale nepředbíhejme. Hned u vchodu vás usměvavá hosteska přivítá několika světovými jazyky, ale čeština z jejích úst nezazní a pravděpodobně nikdy nezazněla. Tohle místo prostě není primárně určeno pro Čechy. Za turniketem na vás čekají dvě patra šidítek – od vlastnoručně vyráběných (pravděpodobně někdy ve středověku) přes mašinky na parní pohon až po ukázky současné pásové výroby a odlévání plastiku.
Některé exponáty vypadají spíš jako bizarní mučící nástroje. Například tato mechanická erotická hračka na ruční pohon. (Foto: archiv autora)
Někde mezi záplavou robertků se ale dá najít i řada jiných, zábavných věcí. Třeba něco, čemu by se dalo říct „bedna na kukačku“. V podstatě jde o velkou bednu, která na první pohled připomíná bohatě zdobenou rakev s luxusně polstrovaným interiérem a vysoustruženými průzory. Návštěvník pouti zaplatil krejcar a pak se chvíli mohl kochat nahou ženskou, která zrovna nebyla jeho. Co jiného mohl chudák sedlák na pouti dělat, když neměl internet?
Pohyblivá hrací skříňka (Foto: Archiv autora)
Za pozornost stojí i hračky s erotickou tematikou. Vyřezávané hrací skříňky umně zabudované do pohyblivého domečku, ve kterém je opravdu živo! A to může být i v budoáru dvorní dámy v předrevoluční Francii. Poslední věcí, která zde stojí za řeč, je kino. Nachází se sice v přízemí a hned naproti vchodu, ale je dobré si ho nechat na konec prohlídky. V něm vás čeká erotický film z počátku 20. století o panu faráři a jeho hospodyni. Z dnešního pohledu je spíš komický než erotický, ale jsme přece v muzeu…