Kateřina Giecková, alias Kachna je obyčejně vypadající studentka vysoké školy, ovšem s neobyčejným pohledem na svět, především když se na něj dívá skrze objektiv. Kateřina se věnuje focení již několik let a už v jejích amatérských fotografiích, kdy ještě neměla k dispozici pořádný foťák, šel vidět obrovský potenciál. Dnes zde umožníme jedinečný pohled do zákoutí její mysli prostřednictvím ukázky portfólia, zaveďte svou mysl do hlubin fantazie, kde se snoubí taje přírodní temnoty a ženské něhy, ale i pohled na fotografie dětí a portrétů je opřádán speciálním kouzlem takzvané „černé nálady“.
Proč jsi si jako své umělecké jméno vybrala zrovna přezdívku z dětství?
Facebookovou stránku jsem zakládala na přelomu roku 2011 a 2012, kdy byl asi největší boom fotografů, kteří v názvu stránky měli Photography. No a jelikož mám problém s tím, být jako ostatní, vybrala jsem si jednoduchý název, který mě bude vystihovat. V té době jsem také netušila, že budu mít vůbec nějaký úspěch s mou tvorbou a tak jsem použila svou přezdívku, kterou mě nazývá od 3. třídy maminka a je to pro mě nejmilejší oslovení. Někdy mi i docela vadí, že mám tak dětinský pseudonym, protože si nedokážu představit, že bych měla svou výstavu s tímto názvem (smích).
Kateřino, necháváš se inspirovat fantasy postavami ve stylu elfů, proč tě jiné stvůry neberou?
Berou mě i jiné stvůry, jen je nemám ještě nafocené (smích). Je to i tím, že fotím zákazníky a asi by nebyli spokojeni, kdybych z nich udělala skřety (smích). Ale chystám se na projekt, kde mám čarodějnici, která si vybírá orgány do úschovy na kouzla z mrtvoly nějaké ženy, či muže. A právě v tomto momentu budou zachycení také ghúlové, kteří se k ní budou plížit lesem, protože je láká to mrtvé maso.
Své postavy, modelky a většinu zákaznic si upravuješ sama, tzn. líčení, vlasy i kostýmy?
Za dobu co fotím mi asistovala kadeřnice nebo vizážistka asi desetkrát, možná i méně. Při fantasy projektech většinou není třeba šílených účesů, takže to v pohodě zvládám. A líčení to samé. Kostýmy si sháním v různých obchodech a někdy si je i sama vyrábím. Nedokážu si představit, že bych měla tým, který by vytvářel vše okolo a já bych si to pak jen „cvakla“. Pak bych se necítila jako autorka vytvořeného díla. Stačí, když mi někdo jiný udělá vlasy a hned mám pocit, že to není má fotografie.
Často čerpáš inspiraci také z různých filmových postav, nebo knih.. Uvedeš jednu, na kterou se budeme moct těšit příště?
Když jsem začínala fotit, je pravdou, že jsem hodně využívala ta kýčovitá témata, jako Karkulka či Šípová Růženka. Tuto mou začínající tvorbu už nemám na stránkách, protože své fotky průběžně promazávám a nechávám si ty profesionálnější (úsměv). Ale zpět k otázce. I když na mě určitě působí fantasy filmy a knihy, tak nefotím konkrétní postavy a snažím se vytvářet své vlastní originální postavy. Nyní se chystám na pobyt v Jeseníkách, kde budu na týden a fotit jen samu sebe, takže se dočkáte i autoportrétů.
Co říkáš na reakce lidí, kteří tvrdí, že tvé fotografie jsou „horrorové“, nebo dokonce hraničí s psychopatií?
Ano, občas, když se setkám s osobou, která zná mou tvorbu delší dobu, tak mi předhazuje to, že fotím jen „zombíky“ a stvůry. Přitom jsem v životě nafotila jen jednu zombie a to na začátku svého tvoření. Ale musím sama uznat, že se mi ty fotografie dodnes líbí, vzhledem k mé tehdejší začátečnické tvorbě. Trošku mě to mrzí, že mě lidí vidí tak pochmurně, protože sama mou tvorbu přirovnávám spíše k pohádkám, ostatně, to už ale musí posoudit každý sám.
