[adrotate banner=“38″]
Australský umělec Rone je známý pro své nádherné malby okouzlujících žen, obzvlášť pak pro svoji opakující se postavu, kterou pojmenoval Jane Doe. Snaží se nalézt bod neshody mezi krásou a rozkladem, plýtváním a vyloupením, když tvoří ikonickou formu pouličního umění se silným emocionálním zaměřením. Spousta jeho původních prací vznikla pomocí šablon nebo sítotiskem, ale jeho posun ke stylu kreslení volnou rukou umožnil, aby do jeho obrazů prosáklo určité množství otevřenosti a uvolněnosti. Syrovost jeho tvorby povznesla emocionální náboj, který tato díla obsahují. Jeho obrazy se již neobjevují jen ve městě Melbourne, kde začínal tvořit, ale lze je nalézt ve zvýšeném počtu i různě po světě – jeho hrdinské, lákavé, kinematografické ikony se ukazují v ještě větších, propracovanějších a citovějších formách.
Takovéto obrazy se rychle staly nepochybnou součástí Melbourne – zaplavují krajinu v nepředstavitelném měřítku. Využívají svoji uklidňující krásu a přirozený konstrast oproti zdem, které zdobí. Slučují špínu s ozdobou, čímž se stávají pomíjivou ladností a krátkodobým půvabem ve zmatku ulice.
Co se týče pamětihodných zkušeností s pouličním uměním, Rone se pro Street Art United States vyjádřil takto: „Projížděli jsme vesnicí Vanuatu a já se zeptal vedoucích komunity, zda bychom mohli pomalovat jejich společenské centrum. Další den nám představili Joannu, kterou jsem ve vesnici vyfotografoval. Celou budovu jsme pomalovali během jediného dne a většina vesničanů se přišla podívat a pomoci nám. Jakmile jsme byli s prací hotovi, stařec nás požádal, abychom se srovnali do řady, aby nám mohl za tu zeď formálně poděkovat a popřát nám bezpečnou cestu domů. Potom se všichni vesničané, kteří se dívali, seřadili, aby nám potřásli rukou. Byl to velmi dojemný okamžik.“
Společenské centrum ve Vanuatu
„Za ta léta tvorby jsem zjistil, že obrazy nejlépe vypadají, až když trochu zchátrají. Když to porovnám s čistě bílým plátnem, na které jsem sprejoval pořád stejné šablony, připadalo mi, že ta práce ztratila osobnost, jakou by jí přinesla ulice. Nyní se snažím tuto povahu přenést i na práce na plátně.“
[adrotate banner=“38″]
„Na začátku převládala kvantita nad kvalitou. Chtěl jsem se zviditelnit tak moc, jak jen to šlo. Tvorba hlavně skrze šablonu, vylepování předem připravených prací (tzv. paste-up) a plakátů, to bylo ideální pro časté opakování. Když jsem se ale z ulic stáhnul pryč, začal jsem se soustředit na tvorbu volnou rukou ve studiu a vybudoval jsem si nové schopnosti, díky kterým nyní mohu malovat mnohem rozsáhlejší obrazy, které by s mojí původní metodou nebyly vůbec uskutečnitelné.“
[adrotate banner=“38″]