Představujeme vám cyklus Jill Greenbergove s názvem End Times. Jedná se o sérii hyperrealistických portrétních fotografií batolat, které měly tváře pokřivené různou emocionální úzkostí. Snímky odrážely frustraci autorky s vládou George W.Bushe a křesťanským fundamentalismem ve Spojených státech. Děti rozplakala v některých případech tak, že jim nabízela sladkosti, které jim pak zase brala. Toto kontroverzní jednání bylo předmětem diskuse v roce 2006, byla obviněna z neetického jednání a vyvolala předložení velkého počtu stížností na uměleckou galerii, která veřejnou výstavu jejích prací hostila.
[adrotate banner=“1″]
Jill ,která je známa především svými portréty a výtvarnými díly,absolvovala s vyznamenáním v roce 1989 školu designu v Rhode Island a přestěhovala se do New York City, aby se mohla věnovat kariéře fotografky. Její snímky se objevily na obálkách magazínů jako jsou Time,Newsweek, Wired,Fast Company a v řadě dalších publikací.Mezi významnými osobnostmi, které portrétovala nechyběli například Clint Eastwood, Glenn Close, Steven Spielberg, James Cameron, Jeff Bezos a spoustu jiných.
Autorka našla svůj vlastní styl,se kterým je spokojená a který ji vyhovuje. Ale i přesto se inspirovala takovými fotografy jako LaChapelle nebo Richard Avedon,kteří patří mezi známé tváře.
Od roku 1997 získala několik ocenění a je velice uznávanou fotografkou.
Jill sama uznala, že se jí zejména díky využití digitální postprodukce přezdívá „manipulátor“. Ve své kariéře brzy přijala grafický editor Photoshop, který používá od jeho vydání v roce 1990. Nicméně, řekla v rozhovoru v roce 2011, že některé efekty, o kterých si její fanoušci myslí, že je postprodukce, jsou výsledkem osvětlení. Na svícení klade velký důraz a později v editoru provádí pouze menší úpravy.Stačí si se světly důkladně pohrát a nic jiného už není potřeba.
Někdo na fotografie hledí jako na pohled rozmazlených dětí,někdo je ohromen efektivními detaily.
[adrotate banner=“1″]