Když pomyslíte na smutná nebo děsivá místa, určitě mnohým z vás vyvstane na mysli právě Černobyl. V letošním dubnu uplynulo od černobylské katastrofy již 29 let. Fakt, že si dnes automaticky každý spojí pojem „Černobyl“ s nejhorší jadernou havárií v historii, způsobilo přehřátí a následná exploze jednoho z reaktorů. Největší nebezpečí tehdy představoval únik radioaktivity – vlna zamoření zasáhla v podstatě celou severní polokouli. Oficiálně se uvádí, že havárie nějakým způsobem postihla zhruba 600 000 lidí.
Okolí Černobylu v roce 2015
Dnes jsou okolo Černobylu vytyčeny dvě zóny – v té vnitřní je úplný zákaz pohybu, s výjimkou exkurzí a osob, které dnes pracují na zajištění elektrárny. Ve vnější zóně žijí tisíce – převážně postarších – lidí, kteří svůj domov nechtěli nadobro opustit. Rebecca Litchfield, kterou jsme si nedávno představili v projektu Underworld, se poprvé vydala do této oblasti v roce 2012. Její návštěva města duchů pro ni představovala tak silný zážitek, že pocítila nutkání vrátit se zpět. Příležitost se jí naskytla právě letos, shodou okolností v době 29.výročí havárie. „Ten poklid a smutek, i v obklopení několika lidí, byl neúprosný. Ze všudypřítomných poházených panenek, hraček, vrzajících rámů postelí a rozpadající se podlahy šel obzvlášť mráz po zádech.“
[adrotate banner=“9″]
[adrotate banner=“9″]