Cindy Thompson to s jehlou a plstí umí skvěle – tvoří jakákoliv zvířata v realistické podobě, nejraději se ale zaměřuje na různá plemena psů.
[adrotate banner=“38″]
„Do světa plstění jehlou jsem vstoupila docela omylem. Hledala jsem na YouTube nějaké konspirační teorie, ale na vršku stránky s nalezenými videi na mě vyskočilo něco vcelku odlišného. Byla to japonská, jehlou plstěná, kočka. Na první pohled mě to naprosto uchvátilo a snažila jsem se o této dovednosti vyhledat více informací, ale nešlo to. Stalo se to před dvěma lety, ještě předtím než se plstění jehlou do Británie vůbec dostalo. Podařilo se mi najít pár lidí, ale jeden byl Japonec a ten druhý Rus, ani jeden neuměl pořádně anglicky. Zabralo mi to pár týdnů, než jsem zjistila, co to vlastně plstění jehlou je a co vše potřebuji, abych s tím mohla začít. Přes jednu americkou stránku jsem nakoupila své první plstící jehly a od místního střihače ovcí jsem za domácí marmeládu a slepičí vajíčka dostala tři čerstvá ovčí rouna. Pak jsem se musela naučit, jak rouno umýt, usušit a vyčesat, aby bylo připravené pro plstění. Tenhle krok se dal na YouTube najít velice snadno, ale nikde nebyly k nalezení žádné knihy, videa ani stránky, jak plstit. Takže jsem si na to jednoduše přišla sama. Byla to těžká práce, která se neobešla bez chyb.“
„Za ty dva roky, co plstím, jsem si přišla na své vlastní techniky, které mi vyhovují. Díky mému dětství se psy, kdy mí rodiče vlastnili chovatelskou stanici, bezpečnostní boudy, tréninkový klub pro psy a společně jsme je chovali, mám ke psům velmi blízko. Vždy jsem byla velice kreativní a každoročně jsem ve škole vyhrávala cenu za kreativitu. Milovala jsem malování, kreslení a práci s hlínou. Potom, co jsem opustila školu, jsem se přestěhovala na Barbados a několik let trénovala ochranářské psy. Pak jsem se vrátila zpět do Británie, abych se stala řidičkou kamionu pro přepravu aut a dodávek na dopravnících! To byla zábava. Pak jsem na univerzitě studovala arabštinu a toulala se po Středním východě. Dále jsem se vdala a s manželem jsme se stali skutečně nezávislými cestovateli v obytném voze. Jeli jsme do Káthmándú a zpátky, do severní Afriky, což byla impozantní výprava, na které jsem získala svoji přezdívku Chicktin. V obytném voze jsme žili třináct let, dokud si nemoc nevyžádala někde se usadit. Bylo to právě plstění jehlou, co mi sloužilo jako terapie a zároveň to povzbuzovalo moji kreativitu. Co zprvu začalo jen jako malá záliba, přerostlo do malého obchodu na zakázky, které přicházejí z celého světa. Nyní už nemám čas zpracovávat si vlnu sama, a tak kupuji již předem umytou, vyčesanou a obarvenou. Veškerá moje práce je pečlivě kontrolována mojí kočkou Smonks, která občas plstí sama o sobě. Jednou si vytvořila obláček a usnula na něm. Jedním z mých prvních plstěných tvorů byl Direwolf ze Hry o trůny, kterého jsem prodala na eBay. Někdo na mojí Facebookové stránce udělal povyk, že jsem hříšnice, když prodávám skutečného Direwolfa!“
„V současnosti nejen že přijímám zakázky, ale i vyučuji v Austrálii i zde v Británii. Byla jsem i v několika magazínech a dostala jsem jako objednávku vytvořit psa pro Crufts Dog Show 2014. Vytvořila jsem svoji oblíbenou rasu, německého ovčáka. Můj manžel pro něj vytvořil na výstavu klec, aby se ho lidé nedotýkali nebo ho nepoškodili. Zároveň také píšu How To PDF, která prodávám na svém Etsy „Chicktin Creations“.“
„Každé dílo mě naučí něco nového a momentálně nemám problémy s žádným psím plemenem. Začnu s jednoduchým drátěným rámem, který obalím základní vlnou. Poté tomu dám formu, následně plášť a nakonec upravuji do konečného tvaru. Zvládnu udělat jakékoli zvíře, ale plemena psů si opravdu užívám a vždy se snažím je zachytit reálně. Zároveň také tvořím 2D obrazy na plátno nebo bavlnu, stejně jako 3D připevněné hlavy.“
Tato liška byla první Cindyinou 2D plstěnou prací.
Navštívit můžete také Cindyiny příspěvky na BoredPanda.
[adrotate banner=“38″]