Tato historka je důkazem, že nejlepší příběhy skutečně píše život sám… Ještě předtím, než se čtyřčlenný švédský tým vydal na vytrvalostní (692 km dlouhý!) závod napříč nejrozlehlejším tropickým deštným pralesem na světě, zašli si všichni do bistra na jídlo. Tam si povšimli zanedbaného a očividně zatoulaného psa. Rozhodli se s ním podělit o trochu masových kuliček a měli za to, že tím jejich setkání končí.
[adrotate banner=“9″]
Na psa však museli udělat fantastický dojem, protože se skupinku rozhodl vytrvale následovat napříč bahnem, vodou a nebezpečným terénem. Přestože se ho všichni snažili pro jeho vlastní dobro zastavit, nedal se odradit. Během plavby na kajaku jejich horlivý chlupatý kamarád dokonce plaval hned vedle nich. Jakmile pětičlenná skupina dorazila do cíle (jako dvanáctí nejlepší na světě!), sportovci se rozhodli psa pojmenovat a ošetřit. Dnes Arthur žije zdravý a spokojený život ve Švédsku s mužem, který mu před závodem nabídl masovou kuličku. Jakoby příběh nebyl už tak dostatečně dojemný, závodní tým dokonce založil Arthurovu nadaci, jejímž účelem je pomoci najít zatoulaným psům domov. Na jejich oficiálním webu stojí: „Vše začalo masovou kuličkou…“
