Už dříve jsme vám představili humanoidního robota Peppera. Tehdy působil hlavně jako Číšník Pepper – robot k nezaplacení. Co ale dělá mimo své pracovní dny? To se pokusil zdokumentovat Franck Robichon/EPA . Prvně byl veřejnosti představen v roce 2014 japonskou telekomunikační a internetovou společností Softbank. I když se jednalo o úplnou tabulu rasu v metaforickém přenesení, Tomomi Ota se do něho – na rozdíl od řady jiných – nebála investovat. Získala tím první model, který může být nainstalován samotným uživatelem. Před dvěma tedy se stal Pepper právoplatným členem její rodiny. Jejich přátelství prohlubovala i sama snaha Tomomi porozumět umění programování.
[adrotate banner=“56″]
I když její „malé“ miminko (120 cm, 28 kg) nemůže volně přenášet, bere si ho všude s sebou ve vozíku. Chodí spolu na procházku, nákupy, jezdí metrem a cestují po okolí. Velmi rychle si na něm vytvořila závislost – mrzí ji, když musí odejít na potřebnou opravu a je několik dní vypnutý. O roboty podobném Pepperovi začíná být velká poptávka hlavně v zákaznické službě v obchodech. Jedná se o prvního robota, který byl speciálně navrhnut, aby byl prospěšný celému lidstvu. Nezbývá nám tedy nic jiného než doufat, že se předpověď Karla Čapka z jeho románu R.U.R. nezhmotní.
[adrotate banner=“56″]