[adrotate banner=“8″]
Následující kolekce fotografií ukazuje první snímky z mála, na kterých se lidé smějí. Pokud vás úsměv na fotografii nepřekvapuje, zde máte pár důvodů, proč to byla v té době taková rarita.
Důvodů, tedy spíše hypotéz, které vedly k fotografiím bez úsměvu je mnoho. Jednou z těchto teorií je tehdejší dlouhý expoziční čas (čas než se fotografie vytvoří). První fotografie pořízeny daguerrotypií (první užívaný komplexní fotografický proces viz. wikipedie) měly expoziční čas 60 až 90 vteřin, a tak bylo jednodušší se neusmívat. Vývoj fotografické techniky se však rychle posouval dál a čas potřebný k vyfocení se značně zkrátil.
Další z teorií byla nedostatečná ústní hygiena nebo možná i to, že v té době úsměv nebyl ve fotografii obvyklý, jako je tomu dnes.
I v knize The Rules of Chtistian Decorum and Civility (Pravidla křesťanské slušnosti a uctivosti), která byla napsána o 150 let dříve než byly vytvořeny tyto fotografie, je popsáno, proč není běžné se smát. Většina lidí svým úsměvem odhaluje zuby, což bylo v té době považováno za neslušné. Autor to vysvětluje tím, že právě kvůli tomu aby nám nebyli vidět zuby, má člověk rty.
V roce 1900 společnost Kodak představila fotoaparát Brownie. S tímto revolučním výrobkem se stala fotografie populární i mezi amatéry. Pro jeho snadné ovládání se začal používat širokou veřejností. Expoziční čas klesl pod vteřinu a zavedl se termín „Snapshot“ (momentka).
Marketingovým tahem Kodaku v té době byly fotografie smějících se lidí. Jejich hlavním sloganem bylo „You Press the Button, we do the Rest.“ (Vy zmáčknete spoušť, my zařídíme zbytek.).
Tento moment byl zvratem v oblasti fotografie a zároveň i snímků se smějícími se lidmi.
[adrotate banner=“8″]
Napište svůj názor, z jakých jiných důvodů se lidé na snímcích zpočátku neusmívali nebo která z hypotéz se Vám zdá být nejpravděpodobnější.
Za tento souhrn děkuji uživateli na youtubu s nickem Chubachus a fotoblogu Cameraplex.