Předpokládá se, že hlavním úkolem věznice je převýchova člověka. Mnoho zemí jako Norsko, Nizozemsko a Dánsko tento přístup praktikuje. Ale na celém světě tomu bohužel tak není…

Počet věznic s krutým zacházením se každým rokem snižuje, ale okamžik, kdy žádní vězňové nebudou trpět zbytečně, jen tak brzy nepřijde. Seznamte se s pěti nejstrašnějšími vězeňskými institucemi, jejichž podmínky jsou příliš tvrdé i pro ty nejhorší recidivisty.

#1 Carandirou, Brazílie

Věznice Carandiru nedaleko brazilské metropole Sao Paulo byla uzavřena již v roce 2002. Byla postavená v roce 1920 a za 80 let její existence ji prakticky nerekonstruovali. Jednalo se o zlověstný komplex cihel a betonu s primitivním vybavením a příšernými hygienickými podmínkami.

Do této věznice se najednou vešlo od 7 500 do 10 000 vězňů a na celou tuto armádu zločinců připadalo méně než 1 000 zaměstnanců. Zaměstnanci pracovali ve 4 směnách, takže najednou nebylo nikdy přítomno více než 250 dozorců. Celkem vzato byli vězni ponecháni sami sobě a ​​v kasematech Karandiru kvetlo násilí, drogová závislost a zhýralost.

Každý pátý vězeň byl nakažen virem HIV, což je alarmující samo o sobě, natož když lékařská péče ve vězení byla extrémně primitivní. Desítky vězňů Karandiru zemřely na nemoci, zranění utržená v konfliktech se spoluvězni. Při operacích ve vězeňské nemocnici se velmi často ignorovala anestezie a vzhledem k dezolátnímu stavu neuvěřitelně špinavých budov nebylo snadné po těžké nemoci vůbec přežít.

Strašidelné brazilské vězení má i další děsivý rekord. V roce 1992 se zde odehrála nejkrvavější vězeňská vzpoura v brazilské historii. Vše začalo rvačkou mezi dvěma nepřátelskými vězni. Během akce na potlačení nepokojů bylo zastřeleno 111 vězňů.

#2 Tadmor, Sýrie

Vězení Tadmor, které se nachází v Sýrii, velmi blízko starověké Palmýry, bylo zničeno teroristy ISIS v roce 2015. Tato věznice drží smutný rekord v mučení a otravách. V kobkách Tadmoru byli lidé tráveni toxickými látkami, věšeni za nohy, týráni hladem a žízní a zabíjeni všemi možnými způsoby.

Vše, co se ve věznici dělo, bylo úřadům dokonale známo a dělo se nejen s jejich tichým souhlasem, ale na přímý pokyn. Po pokusu o atentát na tamního prezidenta Háfize al-Asada zabila syrská policie podle různých odhadů 500 až 1200 lidí.

Při masakru nebyly použity střelné zbraně – vězni byli ubiti k smrti ocelovými tyčemi, trubkami a sekerami. Svědci hrozného masakru tvrdili, že to trvalo nejméně dva týdny .

Veřejné organizace dosáhly uzavření Tadmoru v roce 2001, ale v roce 2011 začala věznice znovu fungovat. Syrský básník Faraj Berakdar toto vězení po pěti letech zde strávených popsal jako „království smrti a šílenství“.

#3 Gitarama, Rwanda

Věznice Gitarama se nachází ve Rwandě nedaleko stejnojmenného města a je poměrně malá. Kapacita cel byla plánovaná na 500 vězňů. Navzdory tomu je dnes v kobkách tohoto nápravného zařízení drženo více než 6 000 lidí.

Lidé jsou nuceni spát v úzkých řadách na podlaze nebo v podřepu, ale než toto privilegium získají, musí nejprve počkat, až na ně přijde řada. Gitarama nemá ani kanalizaci, takže vězni jsou nuceni procházet vlastními exkrementy a neustále odrážet hordy hmyzu.

Dozorce prakticky nezajímá, co se děje v útrobách jim svěřené věznice. Navíc se mezi vězně i bojí, protože je to nebezpečné, tak tam raději příliš nechodí. Moc zde patří zločineckým skupinám, které se beztrestně vypořádávají s každým, kdo jim stojí v cestě.

Ke všem těmto příšernostem můžete přidat neustálý hlad, který mezi vězni často vede ke kanibalismu. V Gitaramě není žádná lékařská služba, a tak v jejích zdech stále umírají lidé. Úřady země nevyvíjejí sebemenší úsilí o nápravu a po převratu, který otřásl Rwandou v 90. letech 20. století, se situace jen zhoršila.

#4 Bangkwang, Thajsko

Toto vězení je všem dobře známé z filmu „Bangkok Hilton“ s Nicole Kidman v titulní roli. Srovnání s luxusním hotelem je hořkým výsměchem podmínkám, ve kterých jsou vězni v Bangkwangu nuceni žít. Většina cel v této věznici měří 6 krát 4 metry, což nebrání vězeňské správě umístit do nich 25 lidí.

Latríny v obytných místnostech nejsou nijak odděleny, takže celý život vězňů probíhá v příšerném zápachu. „Hosté“ Bangkok-Hilton jsou krmeni jednou denně a strava se nikdy nemění – je to vařená rýže a kaše z vařené zeleniny.

Sprchování je v této thajské věznici luxus, takže vězni se považují za šťastné, pokud se jim podaří sprchovat jednou za měsíc. Problémy jsou také s pitnou vodou – má velmi nízkou kvalitu, což přispívá k šíření střevních a parazitárních onemocnění.

#5 Diyarbakir, Turecko

Věznice Diyarbakır se nachází ve stejnojmenném městě, které je považováno za letovisko a turistické centrum. Ale podmínky vazby a režim v tomto nápravném zařízení nelze nazvat nejen resortními, ale ani lidskými. Jedná se o jednu z mála věznic pro dospělé, kde si mohou odpykat svůj trest mladiství pachatelé, včetně doživotí.

Absolutní moc nad vězni má správa věznice Diyarbakir. Dozorci se bez nejmenšího zaváhání uchylují k násilí a mučení je zde běžným jevem. V roce 1996 bylo dozorci pod záminkou potlačení vězeňské vzpoury zabito 10 vězňů a 23 zraněno.

V této turecké věznici nejsou žádné rehabilitační programy, ale dokonce ani základní lékařská péče. Stejně jako většina ostatních tureckých nápravných zařízení je Diyarbakir neuvěřitelně přeplněný. Tisíce vězňů žijí v otřesných podmínkách, bez základního vybavení a dostávají mizernou stravu nejnižší kvality.