Monika Košanová je talentovaná umělkyně z Prahy, pro kterou fotografie představuje únik z reality a objevování takzvaného „světa za zrcadlem“. Právě Svět za zrcadlem je také mottem veškeré její pohádkové tvorby, v níž popouští uzdu své bohaté fantazii. Nejzajímavější je na fotografiích nepochybně fakt, že sama češe a líčí modelky, připravuje  scénu a šije šaty, které následně po fotografování zaniknou. To aby zůstala zachována jedinečnost okamžiku a fotografie „získaly duši“.
Monika byla odmalička rodiči vedená k lásce umění, proto není divu, že se jí fotografování stalo osudovým. Nemalý vliv na její práci také mělo studium DAMU, obor scénografie, kostým a maska. Tak získala klíčové dovednosti k připravování dramatických scén pro její fotografie. Kolik práce se ukrývá za každým portrétem a co je hlavní myšlenkou Světa za zrcadlem můžete zjistit v našem rozhovoru.
1
Jak přesně probíhá Váš tvůrčí proces od první myšlenky až po post-processing? Mohla byste objasnit, kolik práce se ukrývá za každou fotografií?
Pod MOART se skrývá hodně myšlenek a práce než vznikne fotografie. Na začátku hledám zajímavá místa po české republice, ať už je to krajina, nebo altánek v zámecké zahradě. Je neuvěřitelné, kolik míst k focení nabízí taková malinká země. Občas si mě místo najde samo, například když cestuji v autě a spatřím v dálce stojící stodolu. Pak přijde na řadu tvorba šatů. Přemýšlím o prostoru, o člověku, pro kterého aranžované šaty vytvářím a o tom, jak vlastně bude vše vypadat dohromady. To je ta nejtěžší část mé práce. I když šaty nejsou šité a nestrávím nad nimi třeba 14 dní, stále nad nimi musím přemýšlet, aby se daly nosit a vydržely celé focení. To nejdůležitější však je, aby se v nich žena cítila jako femme fatale. Po dotvoření šatů přichází na řadu focení. Slečnu nejprve nalíčím, učešu a obléknu do aranžovaných šatů. Pak vyrazíme na určené místo foceni. Sama si vše připravím, od externího světla až po úpravu šatů a make-upu na místě. Po focení nastává poslední fáze a to je post processing. Znamená to, že si fotografie protřídím, najdu ty nejlepší a pak je začnu upravovat podle svého citu.

 

2 (2)

Co považujete na svojí práci za největší výzvu?

Jak jsem se zmínila na začátku, největší výzva je pro mne tvorba šatů. Někdy nápad přijde hned, někdy potřebuji delší čas. Sejdu se s klientkou a povídáme si o jejich snech a představách, pomůže mi to pochopit její já, které pak promítnu do šatů. U někoho si mohu dovolit mít složité aranžované šaty, u někoho zase jednoduché a elegantní. Každé šaty proto pro mne představují výzvu – vcítit se do druhé osoby a doufat, že tak jak ji vidím já, vidí i ona sebe.

Proč zrovna „svět za zrcadlem“? Jak jste k tomu nápadu pohádkových fotografií přišla?

Přišla jsem na něj nevědomky, už asi před osmi lety, kdy můj zdravotní stav byl velmi vážný. V té době jsem studovala Divadelní fakultu obor scénografie, kostým. Při studiu jsem hodně pracovala s fiktivním světem, ať už to byl román nebo dokonce pohádka. Ráda jsem do tohoto fantasy světa utíkala. Umožnilo mi to zapomenout na všechny starosti života. Spolužáci mi říkali, že jsem jejich Alenka v říši divů. Bavilo mě tvořit něco neuchopitelného a vymyslet jak tuto iluzi napsanou slovy (román, drama…) zhmotnit na divadelním jevišti. A tak vznikl svět za zrcadlem, který jsem za čas otevřela i pro ostatní.

3

Máte nějakou obzvlášť oblíbenou fotografii? Proč zrovna tu?

Je to velmi složité říci, která je ta nejoblíbenější. Ve všech jsem zanechala kus sebe, kus svého světa a práce. S každou mám spojené různé příběhy a zážitky. Vlastně je miluji všechny stejně, protože jsem je tvořila s vědomím, že mě to opravdu baví a naplňuje. Věřím, že tomu bude tak i v budoucnu.

Lokalita jistě hraje ve vašich fotografiích důležitou roli. Kde nejraději fotíte, máte nějaké oblíbené místo? 

Každé místo je něčím zajímavé, ať je to industriální scéna, tak i přírodní. V poslední době se hodně pohybuji v oblasti Kokořínska a Berounska. Tyhle místa mě opravdu nadchly svojí krajinou a energii, která z nich doslova sálá.

IMG_0793IMG_0837cb

Kdo nebo co vás nejvíce inspiruje?

Nejvíce mě inspiruje příroda. Sednout si na louku a zavřít oči, cítit vůni lučních květin. Zde načerpávám nejvíc inspirace a klid pro svoji tvorbu. Stačí mi i vyjít u nás doma na zahradu a podívat se na okvětní lístek růže, na její žíhání a tvar. Je to dokonalost, která mne velmi inspiruje a dá se trochu napodobit.

Vyrůstala jste v umělecky založené rodině – jste tedy toho názoru, že fotograf musí mít „dar od Boha“ nebo s dostatkem píle může fotit každý?

Tohle je velmi zapeklitá otázka, na kterou nedokážu asi odpovědět objektivně. Ano vyrůstala jsem v umělecké rodině, kde obrazy a olejové barvy byly na každém mém kroku. Od útlého věku jsem se učila, jak pochopit prostor, jak malovat v perspektivě, jak cítit tvar a materiál. Můj otec mě hodně učil. Papír a tužka byla nedílnou součástí každého mého dne. Fotoaparát ale byla svátost, na kterou jsem se mohla jenom dívat z dostatečným odstupem, aby moje malé ruce něco nevyvedly. Díky tomu všemu jsem vnímala vše jinak – více do hloubky a vizuálně. Například vám dokážu každou ulici v Praze popsat, jak vypadá, co kde je za okno, jaký reliéf má ta a ta budova, ale názvy ulic, nebo dokonce jména lidí, si občas zapamatovávám velmi těžko a tápu v paměti. Moje starší sestra je pravý opak mne. Ví velmi přesně, jak se jmenuje každá ulice, velmi dobře si pamatuje jména, čísla, rovnice atd. Dokonce i v kresbě byla moc šikovná, ale netrénovala. Prý na to nemá a neměla talent. Myslím si však, že kdyby se v ní rozvíjelo už v dětství jako u mne kreslení, byla by stejně dobrá, ne-li lepší než jsem já. A tak sama nevím, zda je důležitá genetika „dar od boha“, která ve mne podpořila tvůrčí schopnosti, nebo to bylo jen pouhé trénování a neskutečný každodenní dril, který mě ovšem bavil a i teď baví.

IMG_1121zs

IMG_1305zs

IMG_3235čb

IMG_3498n

IMG_3526n

IMG_3684n

IMG_3911upnmj

IMG_3939ulop

IMG_9117cbmknb

IMG_9123per

IMG_9804

vfg21

Máte na závěr nějakou radu pro začínající fotografy?

Jediné co bych mohla vzkázat začínajícím fotografům je, zkuste najít sebe. Nebuďte všední, buďte nevšední. Tím najdete svoji cestu a zaujmete ostatní. Hlavně vše dělejte pro radost, to ostatní přijde pak už samo.