Víte, že moskevské metro je považováno za světovou královnu krásy ohledně podzemního transportu? Pomineme-li super moderní interiér meter asijských měst, Moskva se právem chlubí svojí velikostí, historií a klasikou. „Moskovskij metropoliten“ je po Tokiu druhé nejvytíženější metro světa – v ranních hodinách na svých dvanácti linkách denně přepraví až 9 milionů lidí.

Architektonické ztvárnění stanic, hlavně těch nejstarších ze 30., 40 a 50. let odpovídá velmi honosnému stylu tehdejší (po)váléčné doby. Stavby byly obkládány těmi nejkvalitnějšími kovy, spoustou skla, keramiky a dekorativními kameny, jako jsou mramor či žula, jejichž prostupy navíc zdobily reliéfy a mozaiky. Náměty uměleckých děl na stěnách často zobrazovaly hlavní témata tehdejší komunistické a vojensky dramatické doby.

Dnes je moskevské metro považováno za jednu z nejhezčích ukázek architektury socialistického realismu. Sérii nádherných vzdušných fotografií s moskevském metru nafotila Alena Nikiforova.

1caa608919b9b5bb547d3db6f1c6e780

První plán na výstavbu metra pocházejí už od začátku minulého století. V roce 1912 schválila Duma (ruský parlament – pozn. red.) výstavbu tří linek, ale realizaci pozastavila první světová a následně občanská válka.

 

3fa0687775f03c94c2c5df5d4ea9b7fa

 

6b1e7171ede6ddd3f404dd9488102908

K úspěšnému zahájení stavby došlo až v roce 1932. Celý projekt měl velmi vysokou prioritu, jelikož se jednalo o otázku národní prestiže, a tak není divu, že si Rusové dali na masovém transportu tolik záležet. Na celém projektu se paradoxně podílelo i spousta německých specialistů, kteří mohou za vysoká hodnocení na mezinárodních výstavách některých stanic.

 

 

6d3336c3bcb127aa22749e90e8e3dd41

 

23dc96f7bd5dc23e03105eae4fc07b6f

Slavnostního otevření 15. května 1935 se zúčastnil nejen sám Stalin, ale také umělci jako například Viktor Treťjakov nebo Bertold Brecht.

 

 

95ba8047159508775abb22924f260d81

Krátce poté, co ve 40. letech začalo metropoli hrozit nebezpečí, byly do metra umístěny některé úřady a instituce, např. do stanice Kirovské byla umístěna část generálního štábu Rudé armády. Tyto stanice byly uzavřené a metro jimi neprojíždělo.

 

 

287f1fa14464859965ccd6480aee6e97

344a15fb916434bf30b0f68c40aedf60

V dobách, kdy byla Moskva bombardována, pro mnohé metro sloužilo jako protiatomový kryt a statisíce lidí bylo evakuováno.

 

 

765068f5c8ff6f1789fbdfbad6d0eeb5

 

9055538e65c64721a8fe0693683382a4

V roce 1985 byla v jižní části města otevřena stanice Pražská v rámci přátelství mezi SSR a Československem. Na oplátku se v Praze jedna stanice pojmenovala Moskevská. Ta však od roku 1990 krátce po Sametové revoluci nese název Anděl.

 

afc858e24f1061b49d4b6603b1259310

Jedna stanice se jmenovala Bratislavská.

a253077e9e4c8258a1f716bde77975ed

 

b3b1f63e731fade0427e0aa3023fb5b2

Proslýchá se, že kromě veřejné sítě metra existuje ještě jedna, která je založena hlouběji a slouží pro vojenské a evakuační účely. KGB pro tento systém používá krycí název D2, obecně je však znám jako Metro 2. Podle některých zdrojů délka tajné sítě překračuje tu u veřejné a jedna stanice je přímo v blízkosti Kremlu. Teoreticky by mohla být postavena v dobách SSSR pro případ amerického útoku.

 

e1bbe93a4509e73f890052a455e46026

edad8bf04cedd247af75f5361eb7f75e

Dmitrij Gluchovskij zasadil do prostředí moskevského metra dějiště svého postapokalyptického románu Metro 2033.

 

f98ac6dd9dd60d65ddfb4c77231e877c