Kresba portrétů není nic jednoduchého, nicméně patří k těm záležitostem, které se dají do jisté míry naučit. Důležité je „dostat to do ruky“ – t.j. zkoušet, zkoušet, a zkoušet. Mnoho lidí ale neví, kde začít, a jak pokračovat – a jako výsledek dostanou rumba kouli s očičkama.  Zde Vám ukážeme pár kroků, které mohou celý proces usnadnit. Pro začátek zkuste „překreslovat“ z černobílé fotografie – budete tak lépe vnímat všechny stíny a osvětlená místa.  Až se Vám bude dařit, přejděte na živého modela/modelku.

Krok 1:

Dobře si prohlédněte hlavu – najděte správný poměr mezi šířkou a výškou obličeje. Označte hlavu oválem. Označte vertikální osou střed obličeje (při poloprofilu je to křivka zhruba v jedné třetině šířky). Horizontálním rozdělením označte místa pro čelo, nos, ústa, uši.

111

Krok 2:

Jemně označte výše zmíněné části. Všímejte si vystupujících kostí, tvaru brady, sklonu a šířky očí – t.j. všech výrazných rysů obličeje. Vše označte jednoduchými tahy. Již v této části kresby se musí objevit jistá podoba. Pokud jí nevidíte, zkuste tužku na chvíli odložit – po malé přestávce si lépe všimnete rysů, které „nesedí“.

222

Krok 3:

V tomto kroku obraťte svou pozornost na světlá a tmavá místa. Všímejte si, odkud dopadá světlo, které části jsou více či méně tmavá.  Jednoduchými tahy je rozdělte na „zóny“. Hlavě to přidá objem.

333

Krok 4:

V této části si temné a světlé části označte. Ačkoli mají všechny stíny různou hloubku, na této etapě nad tím nepřemýšlejte.

444

Krok 5:

Teď se soustřeďte na hloubce stínů. Také obraťte pozornost na základní části obličeje: rty, oči, nos. Podtrhávejte nebo naopak zjemňujte jejích odstíny.

555

Krok 6:

Na této finální etapě neničte tahy z předešlých kroků, jen je zjemněte.

666

A portrét je na světě!

Zdroj