Raya Ry je mladá malířka, která se v současné době začíná teprve prosazovat, ale uměním a vlastní tvorbou žije už dlouho. Její kresby jsou realistické a malby umocňují úžasný pohled do nitra portrétované osoby. Díla v pozadí se zajímavými obrazci a s nádechem abstraktu tak tvoří jako celek krásnou podívanou.

Trochu jsme tuto českou umělkyni vyzpovídali…

Co vás na malování nejvíce baví a jak dlouho se tomu už věnujete?

Nejvíce mě baví svobodný projev, nic není zakázané, zbožňuji to snění. Jiný a jenom můj svět.. První začátky byly už ve třech letech a od té doby mě to nepustilo.

Vedl vás někdo k umělecké tvorbě nebo jak jste se k malbě vlastně dostala?

Už od malička se mnou dědeček chodil do starožitnictví a ukazoval mi krásy dob minulých a prohlížel se mnou knihy o umění, takže už v té době jsem poznávala Rembrandta. Navíc malířství máme také v rodině, můj strýc a teta jsou akademičtí malíři, babička a tatínek také malovali.

Věnujete se i jiné tvořivé činnosti kromě malby a kresby?

Občas ráda zpívám, hlavně v koupelně :). Jinak jsem vše podřídila malování.

Jaký je váš styl a co malujete nejradši?

Asi nemám konkrétní styl.. ráda maluji hustou neředěnou barvou ve velkých vrstvách, nejraději maluji portréty oživené různými ornamenty nebo obrazci, vztahující se k člověku, kterého zrovna portrétuji.

Je malování jenom koníček nebo se tím živíte?

Chci se tím živit a je to pro mě posedlost, miluji to.

Máte malou dcerku. Myslíte, že půjde ve vašich šlépějích a bude malířkou?

Ráda tvoří z papíru, moc ráda maluje, ale je mi to jedno čím bude.. Hlavně když bude šťastná.

Dozvěděli jsme se, že jste měla nedávno výstavu. Povězte nám o tom něco.

Bylo to pro mě trochu náročné, občas mě děsí lidé, ale musím si zvyknout se prezentovat. Bylo to moc fajn a paní galeristka Markéta Lemberk mi vyšla vstříc ve všem. Obrazy se prý líbí, takže mám za sebou doufám dobrý start.

Na jakých, pro vás zajímavých, projektech jste se podílela nebo se podílíte?

Pravidelně se účastním se svými obrazy výstavy pro Lidickou hrušeň, což je pro mě srdeční záležitost a cítím se být s Lidicemi nějakým způsobem propojena. Jedná se o projekt pana Antonína Nešpora, potomka lidické ženy, jež se vrátila. Hrušeň jako jediná přežila nacistické řádění a znovu vyrostla. Na její počest umělci přispívají díly, která ilustrují lidickou tragédii anebo jsou věnována hrušni.



Máte nějaké plány do budoucna? Kam byste se chtěla s malbou posunout nebo na čem budete pracovat?

Stále je co zlepšovat, a tak budu pracovat na technice i na stylu své malby, mám v plánu spoustu portrétů. Třeba se mi konečně povede i tematicky ucelená kolekce obrazů.

Je možné si u vás nechat namalovat portrét? A kdyby ano, co je k tomu potřeba?

Je to možné, stačí kvalitní fotografie..

Jsou vaše obrazy někde k vidění, případně k zakoupení?

Teď právě v galerii Supice v Táboře a možná budu také v zastoupení dvěma obrazy v galerii U Zlatého kohouta v Praze na výstavě v srpnu, držte mi palce :).

Jak se chystáte strávit léto?

Malováním a budu si užívat dcerku.

Máte nějakou vtipnou/zajímavou historku spojenou s vaší tvorbou?

Není to úplně veselá historka z natáčení, ale mám úžasného přítele, který mě čtyři roky přesvědčoval, ať začnu žít svůj sen být malířkou. Tak jsem tu :). To je má nejoblíbenější historka, když mi došlo, že někdo obětoval svůj čas pro můj sen.

Raya se svou dcerou

Raya se svou dcerou



Uložit

Uložit

Uložit