[adrotate banner=“31″]
Tetování si pořizujeme z jednoduchých univerzálních důvodů – někteří si krášlí tělo za účelem módy, jiní během svého života skládají střípky z razantních událostí, které chtějí mít doživotně na očích a připomínají si je každý den. Ale co se stane potom, po smrti? Tetování postupně vybledne a promění se stejně jako my v prach a kromě vzpomínek v srdcích našich blízkých budeme navždy nenávratně pryč.
Je to trochu zvláštní a možná i nepříjemné téma, ale pokud jste se dočetli až sem, The National Association for the Preservation of Skin Art (v překladu Národní asociace pro konzervaci umění na kůži – pozn. red.) přišla s nápadem, který vaši vytetovanou krásu uchová ještě dlouhá léta po vás.
Ne, nebyl to nápad morbidních úchylů; tetování je jeden z nejmladších druhů umění, které žije jen tak dlouho, jak život dovolí a poté zaniká. S astronomickým nárůstem umělců tatérů tedy vzniká otázka, zda není škoda, že se jejich díla neuchovají pro budoucí generace.
Na oficiálních stránkách Save my ink zakladatelé interpretují svůj koncept prohlášením, že NAPSA je určená pro všechny, kdo:
Vstoupením do NAPSA prohlašujete, že : 1) Máte příběh a dědictví, které chcete žít dál. 2) Ustanovili jste všechny své spletitosti, než bude příliš pozdě. 3) Jste progresivní volnomyšlenkář. 4) Máte potvrzení o vašem záměru uchovat si tetování. 5) Patříte k nejjedinečnějšímu kmeni nadšenců tetování. 6) Nejste jen zábavný společník, ale také člověk akce.
,,Když mi dotetovali záda, umění, do kterého jsem vložil přes padesát hodin bolesti, začal jsem uvažovat o značné investici, a to jak v čase, tak hodinách, které jsem dal do své práce,“ napsal zakladatel NAPSA a předseda Charles Hamm. „Já osobně jsem založil NAPSA, protože jsem chtěl si uchovat inkoust pro své milované a skrz tetování vyjádřit, kdo opravdu jsem a kým jsem byl.“
Proces funguje tak, že se zaregistrujete přes on-line formulář a pošlete fotografii svého tetování, které chcete uchovat. Každý rok své členství v asociaci obnovujete, abyste tím prokázali svůj stálý zájem o konzervaci vašeho tetování. Nesmíte z toho vynechat své přátele a rodinu; ta bude hrát důležitou roli v tom, aby dohlédla na průběh konzervace a případně doložila márnici certifikát, že nejsou blázni, kteří mermomocí chtějí vaši kůži pro nepředvídatelné účely, ale že to bylo jedno z vašich posledních přání. Stát se tak musí do osmnácti hodin po vaší smrti. Příjemce dostane elektronickou poštou podrobné informace o obnovení a zachování procesu, ten jej podle pokynů dočasně uchová a ihned pošle na asociaci, kde balzamovací proces dokončí. Do tří až šesti měsíců přijde vašemu milovanému krásný rámeček s uměleckým důkazem vaší nesmrtelnosti. Nakonec to není zase tak špatný nápad, že?
[adrotate banner=“31″]