Ve hřejivé fotosérii Stěží rozdílné zachytila fotografka Anna Larson své dcery při hraní, aby ukázala, že láska nemá žádné hranice. Larson je hrdou maminkou tří dětí – dvě jsou biologické, zatímco třetí adoptovala před pěti lety z Etiopie. „Po dokončení střední školy jsem pracovala jako dobrovolnice v kojeneckém zařízení na Haiti a zcela jsem propadla jednomu dítěti, o které jsem se starala. Jenže když jsem odešla, doslechla jsem se, že zemřelo následkem HIV. Skrze toto trápení jsem si ujasnila to, že bych chtěla adoptovat. Přestože dvě děti jsou biologicky mé, jsem vděčná za zkušenosti, které adopce naší rodině přinesla. Je to krásný zážitek a přestože všechno není jednoduché, stojí to za to.“

Víc než v cokoli jiného, Anna doufá, že její krásné černobílé fotografie zdůrazní spíše naše podobnosti, než rozdíly. „Když vyrůstáme jeden vedle druhého, naše podobnost jen kvete. Není to barva pleti, která nás odlišuje, způsobuje to odloučení a vzdálenost… Za to může nedostatek jednoty,“ vysvětlila fotografka. Její dcerky Semenesh a Haven mají mezi sebou prý nádherné pouto a hrají si společně každou možnou chvíli.

Nerozlučné sestřičky ukazují, že na barvě pleti nezáleží

Nerozlučné sestřičky ukazují, že na barvě pleti nezáleží

annalarson02

annalarson03

annalarson04

annalarson05

annalarson06

annalarson08

annalarson09

annalarson10

annalarson11

annalarson12