Tetování je umění „mladých“, dalo by se říci. Je to moderní způsob vyjádření svého postoje k čemukoliv. Ačkoliv je na něj stále ještě někde (paradoxně i v dnešní době) pohlíženo jako na něco pobuřujícího, tetování má svou dlouhou tradici. A co takhle řezbářství? Krásné řemeslo s dlouhou historií, vonící dřevem a vzdávající hold svému tvůrci… Počkat – to samé (možná až na tu vůni dřeva) můžeme říci i o tetování. Obojí má svůj rytmus, svou linku a pevnou ruku tvořícího umělce. Může jeden člověk spojit tyto dvě zdánlivě odlišné stránky umění? Jeden by tu byl. Jmenuje se Jakub Novák a je to nejen tatér a řezbář, ale také včelař.

Na úvod bych se vás ráda zeptala: Co bylo u vás první – tetování nebo řezbářství? A jak dlouho se té které zálibě věnujete?
Tetuji od roku 1997. „Řezbařím“ od roku 2015. Figurální úl je můj první řezbářský počin, ke kterému mě inspirovalo mé velké hobby – včelařství.

11070515_847938258606014_3687596964748789658_n

Vaše tetování jsou spíše barevná nežli černobílá, neláká vás například i barvení dřeva, tedy hotových vyřezaných výrobků?
Dřevo samo o sobě vnímám jako dokonalý nádherný materiál s bohatou kresbou. Nechci svými zásahy tu krásu potlačovat. Proto moc o barvení dřev neuvažuji. Ale jak jsem už předeslal – jsem naprostý začátečník a potenciál dřeva teprve objevuji.

11069907_847901835276323_8020294379974079496_n

Jak moc se musíte krotit v návrzích tetování a jak moc v návrzích řezbářství? Omezuje vás více člověk jako zákazník tetovacího studia a nebo dřevo a jeho vlastnosti?
Tetování je pro mne fúze myslí. Mé a mysli zákazníka. Návrhy tvořím vždy se zákazníkem. Vtáhnu jej do tvořivého procesu. Zpovídám ho, tahám z jeho mysli co nejvíce podnětů, aby mu tetování sedlo přímo na míru. Tetování je tedy o sdílení  mezi lidmi.

10957490_826229884110185_165071807731653729_n

Dá se říci, že jedna z těchto dvou věcí je obtížnější a druhá lehčí? A nebo má každá svá podstatná specifika?
Práce se dřevem je úplně jiná. Je více introvertní, meditativní. Je to o tichu. Kontrastuje to s mou profesí. Dříve jsem si od tetování odpočíval malováním, dnes řezbářstvím. Vzájemně se tyto kontrasty doplňují. Jako když černá podpoří krásu bílé. Malba a dřevo mě učí dynamičtějšímu projevu. Tetování a grafika je titěrnější.

1480688_897457160320790_5860678195837206004_n

Tak jestli je úl prvním počinem, tak to tedy klobouk dolů. Ale kdo vás tedy k tomu řezbářství přivedl? Vysvětlil zásady, doporučil postup… I když tedy návrh samotný byl asi vaším nápadem, že?
Návrh byl můj. Na základy, jak pracovat se řezbářskými nástroji, jsem se zeptal mého zákazníka řezbáře, kterým se tomuto řemeslu vyučil. Kdysi dávno jsem na talentových zkouškách na UMPRUM modeloval něco z hlíny a došlo mi, že práce ve 3D je vlastně jednodušší než ve 2D (kresba, malba, tattoo). Na papíře, když chcete vyjádřit prostor, tak vlastně vytváříte iluzi prostoru. V reálu tam žádný není – pořád je to rovná plocha papíru. Ale v sochařství už nějaký prostor je. Netvoříte iluzi prostoru. Jen si jej tvarujete k obrazu svému. Tak to aspoň vnímám já. Sochařina mi vždy přišla lehčí. Ale to čarování na plochém papíru, plátně je dobrodružnější. Jste v ploše a během pár tahů štětcem už lítáte v prostoru.

10385553_869398549793318_2958810588799647417_n 11133748_857392480993925_386112081477303378_n 11084253_852262541506919_95879826636546481_n 1947878_828067703926403_2492422036799883912_n 10415595_808186792581161_6893513619092398039_n