Když se řekne umělec, někomu to evokuje obraz bohéma nebo výstřední postavičky umazané od barev. O rozhovor jsem požádala na pohled naprosto obyčejného muže, kterého možná vídáte cestou do práce. Jeho díla jsou o to kouzelnější. Sálá z nich klid, pokora a vřelá energie, úplně ta samá, kterou cítíte i z jejich autora.

Sešli jsme se u něho doma, abych si mohla obrazy prohlédnout naživo. Tím pro mě získaly naprosto jiný rozměr. S vysvětlením námětů, emocí i okolností s kterými vznikaly, jsem je začala chápat úplně odlišně – konečně jsem vnímala jejich hloubku.

Později jsme se přesunuli do ateliéru, kde jsme se v pohodlí mohli věnovat rozhovoru a otázkám o jeho životě, díle i o tom, co jej inspiruje.

Fraktál

Co svými obrazy sdělujete nejraději? Je nějaké téma, nebo emoce, co zobrazujete s největší oblibou? Jakou máte inspiraci?

Fraktál a určování druhu energie, co musí vyzařovat z práce. Třeba tenhle obraz (modré poprsí), který patří do série Návratů. V podstatě z kompozice čiší energie, moc a zároveň klid. Takové smíření. Zároveň je obraz navrtaný dírkami, které když se zezadu rozsvítí, tak z obrazu září určitá geometrická konstelace. Celý vesmír a my jsme prakticky projekt něčeho většího, čemu sami ještě nerozumíme, naše tělo je také důsledek. Je složené z atomů a dále z kvantových polí a různých komponentů až se vytváří lidská mysl i vše ostatní. Tím to ale nekončí. Vědomí přistupuje samo k sobě.

Moje obrazy se pohybují v této relaci. Když se na Návrat II podíváte pozorněji, budete vnímat určitá energetická pole a centra, některé se shodují s těmi klasickými (čakry), ale je to i tak, že přesahují a rozprostírají se ještě dál, mimo materiální tělo.

1

Mojí inspirací je, že motivy nevymýšlím hlavou.  Mysli srdcem, ciť hlavou. To znamená, že máte otevřené srdce a v podstatě jenom čekáte na impuls. Přijde to skrze vás a půjde jenom o to, co nejdokonaleji to nechat plout. Vy už jste jenom prostředník.

Vytváříte za pomocí hudby? Která je Vašemu srdci nejbližší?

Ano, je zvláštní, že když dělám design tak si k tomu pouštím lehký jazz, nebo moderní muziku. Když maluji obrazy, tak u toho poslouchám jedině klasiku nebo operu, protože ta se nikdy neoposlouchá, pořád to je, jako byste ji slyšeli poprvé.

Slyšela jsem, že jste deset let učil na vysoké škole umění v Německu, je rozdílné české školství a to německé? Jak to vidíte s dnešní generací?

Byla to krásná práce, učil jsem dospělé lidi, kteří už věděli, co chtějí. Nechcete, aby všichni malovali stejně, musíte objevit silný talent. V čem je kdo lepší, než ostatní a v čem jsou ostatní lepší, než on a ty stránky podporovat, takže potom vytvoříte třídu silných jedinců.

Já si myslím, že co se týká malby a celkově uměleckého projevu, tak v Praze jsme na tom lépe. Možná, protože Němci jsou víc takoví tvrdší, jsou více expresionisti. Už svou povahou. Kdežto Češi jsou víc poetičtí a takové „hlubší duše“, ale to se nedá takhle globalizovat.

Malbu a takové kouzlo malířství bych doporučil studovat v Praze a design naopak v Německu, protože oni umějí jinak myslet, mají řád, u nás tohle oproti nim trošku pokulhává.

Myslím, že každá generace má svůj čas i dynamiku, bohužel dnešní mladá generace hodně ujíždí na nových komunikačních technologiích. Nevidím to špatně, naopak, jenom se s informacemi, které člověk zveřejňuje, musí umět pracovat.

1001591_216466635143630_731215954_n

Jste ohromně klidný a moudrý člověk. Kde v téhle rušné době svůj klid čerpáte?

Klid načerpáte tehdy, když přestanete myslet na sebe. Čím víc myslíte na sebe a na to, co a jak, tím více vás to svazuje. Klid se najde jedině tehdy, když je vám rozpuštěno ego. To je přesně ten moment, kdy dochází v člověku k určité transformaci, kdy se umí podívat na sebe, na svoje já, a když se to povede, nechá se situací vést. Tak se můžete stát člověkem klidným, který přestane mít strach a myslí hlavně na druhé, protože pro vás už v tu chvíli je život jenom radost.

485504_215420931914867_1411118585_n

Pokud se nemýlím, jste vegetarián, že? Má to nějaký vliv na Váš životní styl a bylo těžké přejít z masa na převážně rostlinnou stravu? Prožil jste někdy těžkou chvilku, kdy jste chtěl přestat? Co Vás motivuje?

Když jsem studoval, tak jsem se dostal k informaci, že vlastně maso, když ho do sebe vezmete – pozřete, tak tím přijmete i genetickou strukturu masa. Říká se, že zvířata tak, jak jsou zabíjeny, čelí momentu úděsu v okamžiku smrti – to je přeneseno do genetických struktur, zaznamenáno a my ty informace „jíme“. Jste tou smrtí vlastně ovlivňovaní. Člověk posiluje ego, strach, je agresivnější. Někdo ale maso k životu potřebuje a i to je dobře.

Já jsem to tenkrát vyzkoušel a půl roku jsem maso nejedl. Pozoroval jsem, jak vnímám přírodu a jaký to má vliv na malování. Pak jsem se k němu zase vrátil a zjistil jsem rozdíl: když jste vegetarián, tak jste citlivější a vnímavější, máte jakoby otevřeno více senzorů. Maso nás nějakým způsobem v tomhle utlumuje.

1233437_215420781914882_1259808044_n

Dneska spousty lidí kreslí, maluje a možnosti jsou obrovské. Sehnat plátno a barvy se dá už kdekoliv, věnovat se digitální kresbě je taky už všem přístupné. Vytrénovat si ruku sice nějakou dobu trvá, ale kde je ta hranice, kdy je člověk jenom řadový kreslící člověk a kdy umělec? Co tyhle dva typy odlišuje nejvíce?

Nejvíce ty lidi rozlišuje kreativita. Může tu být člověk a jsou tu takoví, který vystuduje vysokou školu, jako grafik, ilustrátor, nebo grafický designer, ale nemá v podstatě designové nápady. Nemá schopnost myslet logicky a nemá smysl dávat věci dohromady. To znamená, že řadově kreslící člověk je ten, že si rád kreslí zátiší, stromečky, kytičky, nebo něco jiného, dělá mu to radost, zdokonaluje se a může být výborný kreslíř, ale není kreativní. Ten krok, aby se stal umělcem, to musí být něco, že ho téma osloví a on musí vytvořit svůj originální pohled na věc. Potom se stává umělcem. Abych to přirovnal, je to jako když si chcete opsat knížku. Vy si vezmete knížku a třeba ji krasopisně – kaligraficky opisujete, – to je ten dobrý kreslíř, ale spisovatel je něco jiného. Spisovatel tu knížku musí vytvořit, nikdo jiný to neudělá tak, jako on. Ale i ta opsaná kniha, může být překrásná kaligrafická práce – umění. To bych řekl, že je asi ten největší rozdíl mezi umělcem a vynikajícím kreslířem, který kreslí věci jenom tak, jak je vidí. Ale nezapomeňme na vynikající interprety v jakémkoliv oboru umění. Operní zpěváci, hudební virtuosové, herci, malíři, atd… Oba druhy umění se doplňují. Velcí umělci ale vždy dali do svého díla, nebo interpretace něco velikého, pocitově hlubokého.

1184959_215418751915085_1911728490_n

Tento úžasný muž mě velmi inspiroval. Ukázal mi spoustu jiných obzorů, názorů i myšlenek. Otevřel mi dokonce dveře do svého soukromí, kam ostatní nemohou. Zanechalo to na mě stopu, v tom nejlepším slova smyslu. Za což jsem neskonale vděčná a tímto bych mu chtěla za jeho čas i ochotu poděkovat a popřát mu mnoho úspěchu v životě i další práci.



 

Related Posts