[adrotate banner=“9″]
Každý z nás se se ztrátou blízkého člověka vyrovnává po svém. Fotografka a spisovatelka Sarah Treanor našla útěchu ve svých temných autoportrétech. Do práce se pustila krátce po havárii vrtulníku, při které nešťastně zahynul její snoubenec. Od té doby každý týden nafotí jeden černobílý snímek – dokumentuje tak svou cestu od truchlení k zotavení. Treanor svou fotosérii popsala jako „způsob prozkoumat a vyjádřit všechno, co se uvnitř ní dělo“. Její otevřené a neupravené fotografie ji většinou zachycují osamělou v lesích, na poli, v jezeře nebo ptačím hnízdě, které sama postavila. Kromě toho, že tak čelí vlastnímu zármutku, zároveň doufá, že lidé s podobnou zkušeností budou vědět, že nejsou sami.
[adrotate banner=“9″]
[adrotate banner=“9″]