„Before they pass away“ – je neuvěřitelná sbírka dokumentárních fotografií Jimmyho Nelsona, které ukazují kmeny v dalekých koutcích naší planety, které jsou na hranici vymizení. Během svých 13 cest po 44 zemích světa britský fotograf dokázal zachytit dech beroucí příběh jedinečných národů.

Počínaje horkou Etiopií, přes tropickou Papua-Novou Guineu, až po ďábelsky studenou Sibiř, práce Nelsona, kromě všeho ostatního, otevírají divákům pohled na geograficky výjimečná místa, kde se tvořila tato společenství.

Není možné si nevšimnout, s jakou láskou a respektem se chová Nelson k představitelům těchto kmenů. V době, kdy se současná společnost zdokonaluje technicky, ale ztrácí přitom své původní rysy, Jimmy objevuje nejvzdálenější koutky planety Země – aby našel to, co nám v současné době chybí nejvíc – lidskost.

Kmen Huli – Papua Nová Guinea 12

V tomto rozhovoru vypráví Jimmy Nelson o některých detailech těchto úžasných cest:

Na Vašich fotografiích jsou zobrazeny unikátní pohledy na izolované a mizející kultury. Bylo těžké si získat důvěru těchto lidí a být jejích vítaným hostem? 

Ve většině mnou navštívených míst jsem se přesvědčoval, že tyto původní  kmeny se nikdy nesetkaly s foto nebo video-technikou. Snažil jsem se být „menší“ jak v přímém, tak i v obrazném smyslu tohoto slova.

Vcelku jsem vysoký a nápadný člověk, ale pokud se snažíš být menší, tito lidé cítí, že řídí situaci – a kvůli tomu bylo někdy třeba strávit 4 dny napůl vsedě v bahně.

Poté jsem se snažil přijít do kontaktu, většinou pomocí nějakého místního znalce jazyka. Třeba v Papua – Nové Guinee existují tisíce nářečí a proto jsem si musel vystačit „jazykem“ gest a dotyků.

Je velice důležité ukázat respekt k jejích způsobu života – t.j. třeba spát jako oni na holé zemi, aby neměli pocit, že se považujete za důležitějšího, než oni.

Kmen Goroka – Papua Nová Guinea

3

Vidíte objekty svého foto projektu jako „vizuálně unikátní“. Čím se liší kmen od kmenu v praktickém smyslu? Mají něco společného?

Ze všeho nejdřív  mě zajímala estetická stránka věci, zeměpisné prostředí jejích živobytí a jedinečnost jejích okolí.

Ze začátku jsem plánoval nafotit cca 70 kmenových skupin, ale nebylo to tak jednoduché: některé kmeny žijí tak izolovaně, že se k nim prakticky nedá dostat, jiní jsou těžko dostupní díky byrokracii zemí, ve kterých žijí. To se týká zvláště Afriky a území kolem Amazonky.

4 5 6

Snažil jsem se, aby se „účastníci“ mého projektu stali bližší a snáze pochopitelní pro lidi, kteří se běžně nezajímají o život původních kmenů. Co se týče společných znaků těchto plemen, projevují se především v umění souladu s okolní přírodou. Nesnaží se ovládnout přírodu, jelikož se cítí a také jsou její součástí.

 

Kmen Kamo žije u břehů řeky Omo, Východní Afrika

7 8

Co myslíte, globální změny např. v technologiích a urbanizace měly velký vliv na společenství, která jste fotografoval? 

Nehledě na to, že mnohé z těchto kmenů budou existovat dál, část z nich prochází pomalým, ale nevyhnutelným odloučením od své původní kultury. Dostatek pohodlí a potravy v současném společenství přichází na směnu nutnosti přežívat v krutých podmínkách, a dle mého názoru, v této otázce by se lidé měli držet zlatého středu.  Chci říci, že tyto kmeny už jsou bohaté, protože mají to, co nelze koupit za žádné peníze. A vše, čeho chci dosáhnout – je upozornit na tyto lidi a ukázat jejích krásu.

Kmen Kalam Papua – Nová Guinea

9 10

Jaké nejvíce zapamatovatelné příběhy byste mohl vyprávět?

Mám fotografii tří představitelů kazašské národnosti z Mongolska s orly na ramenou. Pro tuto fotografii jsem strávil 4 dny v horách při mínus 20 stupních, jelikož je tam den velmi krátký a neměl jsem dostatek světla pro kvalitní fotografii. Čtvrtý den mi počasí přálo a světlo bylo přesně takové, jaké jsem potřeboval.

Z vlastní hlouposti jsem sundal rukavice a mé prsty přimrzly k fotoaparátu. Za mnou šly 2 mongolské ženy, panikařil jsem a rozbrečel se jako malý kluk – tolik snahy pro snímek, který se mi nedaří uskutečnit! Ženy viděly, co se stalo, přišly za mnou a začaly mi zahřívat ruce, doku jsem je nezačal zase cítit a tak mi pomohly vytvořit fotografii, pro kterou jsem se tolik snažil.

Kmeny Kazachů ve Východní Evropě a severní části střední Asie

11 12 13

Co si myslíte, že si divák „vezme“ z Vaších prací?

Kmeny a zapomenuté kultury nás učí projevům lidskosti, jako je láska, respekt, snaha o mír, umění přežít v divoké přírodě a pomoc bližnímu. V jejích vztazích, ať jsou kamarádské či rodinné, je cítit upřímnost a čestnost, dodnes velice respektují duchy a přírodu, a jejích čistá srdce a rozum existují v harmonii s vesmírem. Jsou to poslední ostrůvky opravdovosti v našem nesoucitném, krutém a lživém světě.

 

Kmen Tsaatan, Mongolsko

15

Kmen Ladakhi, žijící v severní Indii

16 17

Kmen Maasai, Keňa a Tanzánie

18 19 20

Kmen Maori – Nový Zeland

21 22 23

Kmen Mursi – Etiopie

24 25

Kmen Nenetů, Sibiř

26 27

Zdroj