Už dvacet let zaznamenává americká ilustrátorka Chandler O’Leary své cesty do skicáků. Od roku 2013 tyto malby zveřejňuje na blogu Drawn the Road Again. Celý blog je jen ilustrovaný, nenajdete na něm jedinou fotografii. Cesty nejsou řazeny chronologicky, ale tematicky. „Výsledkem je tedy rozsáhlá kolekce črt všeho možného od krajiny po zajímavosti zahlédnuté na okraji silnice nebo lidi, které jsem potkala po cestě,“ vysvětluje Chandler.

Z Floridy do Washingtonu

Z Floridy do Washingtonu

Jak jste začala s projektem Drawn the Road Again?

Začala jsem malováním do skicáků, dokumentovala jsem tak své cesty, abych si pamatovala, co jsem na nich zažila. Malba je pro mně způsob poznávání okolního světa a zjišťování informací o všem, co mě zajímá. A zdá se, že mě zajímá všechno, takže je vždycky co malovat! S blogem Drawn the Road Again jsem začala, protože jsem zjistila, že všechna ta léta cestování a pořizování črt mi dala víc než jen haldy hotových maleb. Nasbírala jsem spoustu zkušeností a vědomostí o místech, která jsem malovala. Skrze blog můžu sdílet své myšlenky se čtenáři, můžu vzbudit jejich zájem o místa, která znám a mám ráda.

 Své skici malujete do zápisníků Moleskine. Kolik výtvorů se vám vejde do jednoho sešitu?
Každý Moleskine náčrtník má osmdesát stran, snažím se využít všechny. Takže v jednom zápisníku mám čtyřicet obrázků. Do dnešního dne jsem naplnila přes 200 zápisníků. A to číslo pořád roste.
Řízení v Texasu

Řízení v Texasu

Vodovky v kombinaci s Moleskine papírem: začátečníci mohou být zklamaní

 Proč jste si vybrala Moleskine? Na svých stránkách píšete, že se na nich vodovkami nemaluje dobře.
Vybírám si je nejčastěji kvůli jejich velikosti a odolným deskám. Jsou dobré na pořizování velkého množství obrázků v krátkém čase. Jsou také relativně levné, zároveň ale docela dobře udělané. Malovala jsem také do ručně vázaných náčrtníků s koženými deskami a stránkami vyrobenými z nádherného papíru. U těch jsem ale cítila, že by výsledná skica měla být naprosto perfektní. Se zápisníky Moleskine se tolik nebojím dělat chyby a pracovat rychle. Vybrala jsem si je také díky tomu, že vypadají všechny stejně. Když jsou pohromadě v mých policích, vypadají jako knihovna malých černých knih. V každé z těch knížek se ale skrývá celistvý svět. Je pravda, že papír v těchto zápisnících je pro vodovky docela hrozný, ale mám ráda vzhled výsledných maleb. Jenom vždycky varuji ty, kteří s vodovkami začínají. Pokud nemají zkušenosti s vodovkami na papíře v Moleskine náčrtnících, můžou být na konci malování pořádně zklamaní.
Malujete také v autě?
Ano. Když neřídím, mám na klíně otevřený zápisník, takže si můžu zaznamenávat poznámky a malovat drobné obrázky, jak přede mnou ubíhá krajina. Stejně to dělám ve vlaku, v letadle a na lodi. Výsledky nejsou stoprocentně věrné do detailů, ale je to skvělý způsob, jak zachytit specifikum určité oblasti.
Chambers Bay

Chambers Bay

Vaše črty připomínají komiks …
Komiksy mám ráda, četla jsem je celé roky. Chvíli jsem je také studovala spolu s grafickými romány na umělecké škole. Někteří mi přátelé odtud si na živobytí vydělávají jako komiksoví autoři. Takže předpokládám, že mě komiks ovlivnil. Nikdy jsem nezamýšlela malovat komiksovým stylem, ale vím, odkud to propojení s komiksem pochází. Myslím, že to pramení také z toho, že kreslím perem. Jsem také zvyklá myslet graficky a vím, že to také ovlivňuje moje náčrtky. Líbí se mi grafické formy – neonové tabule, litá typografie, odvážné tvary a vzory. V tom je také spojení s komiksem. Je zajímavé, že se na to ptáte. Nikdy předtím mě to spojení nenapadlo!

Doufám, že budu mít tu šanci

Silnice

Silnice

Píšete, že váš blog je ilustrovaný průvodce. Nechají se jím někteří lidé inspirovat k návštěvě míst, která jste zachytila?
Ano, to je jedna z nejpříjemnějších věcí na mém blogu. Spousta čtenářů mi napsala, že se chystají na určité místo, protože o něm poprvé slyšeli ode mě. Je to nádherný pocit. Ale funguje to také opačně – lidé mi dávají tipy na místa, která jsem nikdy nenavštívila, o kterých jsem nevěděla. Jsem hrozně ráda, že je to obousměrná inspirace.
Kolik míst jste už na svých cestách navštívila?
Příliš mnoho na to, abych je mohla spočítat. Byla jsem ve 46 amerických státech, v devíti kanadských provinciích, také v pár evropských zemích (v Itálii jsem žila celý rok). Svou zemi jsem autem přejela víc než dvacetkrát. Navštívila jsem stovky zajímavostí na okrajích cest, státních a národních parků, muzeí … Nesčetněkrát jsem přešla hory, cestovala klikatými cestičkami. V hlavě mám neuvěřitelně podrobnou mentální mapu Spojených států. To znamená důvěrnou znalost spousty míst mé země, kterou mám z první ruky. A to jsem teprve začala! Pojem „místo“ je velmi proměnlivý. Může to znamenat cokoli od bodu, kde se zrovna nacházíte po jednotlivé země a regiony. Takže i když cítím, že znám spoustu míst, uvědomuji si, že se mám pořád co učit. Že je spousta míst, které ještě mohu vidět a navštívit. Doufám, že budu mít tu šanci.
Národní park Badlands

Národní park Badlands

Sampler on a Stick

Sampler on a Stick

Pod vodou

Pod vodou